PO RUSSKIPOLSKIFRANCAISDEUTSCHENGLISHČESKYBRNO A OKOLÍ HANÁ LITOVELSKÉ POMORAVÍ NÍZKÝ JESENÍK HRUBÝ JESENÍK ŠUMPERK OKRES JESENÍK HLAVNÍ STRANA OKRES PŘEROV OKRES PROSTĚJOV OKRES OLOMOUC ŠUMPERK OKRES JESENÍK ČESKÁ REPUBLIKA
Пятница 04.07.2025
VYHLEDÁVÁNÍ
  Vyhledávací centrum
Krajský REJSTŘÍK
ZÁKLADNÍ INFORMACE
  Olomoucký kraj
Zajímavosti kraje
Města a obce
Euroregiony
Mikroregiony a sdružení
Pohádkové regiony
Sdružení a spolky
AKTUALITY A AKCE
  Aktuality a zprávy
Kalendář akcí v kraji
Folklorní akce a festivaly
Turistické akce
Veletrhy a výstavy
Kongresy a konference
LÁZEŇSTVÍ
TURISTIKA A VOLNÝ ČAS
KULTURA, ZÁBAVA, SPORT
FOLKLÓR A TRADICE
PŘÍRODA A JEJÍ OCHRANA
UBYTOVÁNÍ A STRAVOVÁNÍ
  Autokemp, kemp, tábořiště
Hotely, motoresty
Penziony
Chaty a chalupy
Rekreační areály
Další ubytování
Restaurace
Příjemné posezení
Další stravování
Gastronomické speciality
OBCHOD A SLUZBY
  Služby motoristům
Služby
Obchod
Nákupní centra
PODPORA PODNIKÁNÍ
  Investiční příležitosti
Výstavy a výstaviště
Kongresová centra
Finanční sektor a pojištění
Nemovitosti k prodeji
Průmyslová výroba
Potravinářská výroba

Zelené Předměstí č. p. 205 (1921: dráhy)

Viz indikační skica stabilního katastru (1839)

Provoz na první české železniční trati Praha - Kolín - Česká Třebová - Olomouc byl zahájen 20. 8. 1845. Tehdy v 6 hodin vyjel vlak z Olomouce, na první pardubické vlakové nádraží první vlak dorazil v 11.30 hod. (viz parpedie.cz).

Tuto budovu (č. p. 205) navrhl železniční architekt Anton Jünglich (1798-1885).

Pardubice, první vlakové nádraží 1845

Autor: Brantl Carl (kreslíř); Medau C. W. (nakladatel). Datace: 1845. Inventární číslo: UO1587. Grafický list - dvojice pohledů (vlak na mostu přes Chrudimku z jihu, výpravní budova a nástupištní hala z jihovýchodu). Druhotně adjustováno na podložce A4. Z pozůstalosti Zdeňka Bičíka. Dílo je ze sbírky příspěvkové organizace Východočeské muzeum v Pardubicích (ve vlastnictví Pardubického kraje).

Protože kapacita tohoto nádraží nestačila, v rámci budování nové železniční trati Pardubice - Liberec (1855-1859) bylo v jeho sousedství postaveno druhé nádraží (č. p. 206), které bylo v letech 1905-1907 modernizováno a rozšířeno o budovu č. p. 2801 včetně přestavěného objektu prvního nádraží č. p. 205 (viz celková situace nádraží na leteckém snímku z roku 1937), a následně nahrazeno současným (třetím) nádražím (č. p. 217), jež je v provozu od 1. 5. 1958.

Finální projekt modernizace druhého nádraží připravil Franz Uhl, mimo jiné autor brněnského hlavního nádraží (1899-1904). Měl zvýšit kapacitu odbavovaných cestujících i nákladu a rozšířit služební zázemí. Všechny tři propojené budovy (prvního nádraží č. p. 205 a druhého č. p. 206 s propojujícím č. p. 2801) dostaly reprezentativní historizující styl (více viz Matěj Bekera, Jan Ivanega a Veronika Schebelová: Cesta k modernímu městu Pardubice 1882-1945. Vydalo VČM Pardubice 2024, s. 74-78).

Pardubice, druhé nádraží č. 205, 2801 a 206


V roce 1911: majitel domu v Nádražní ulici C. k. rak. st. dráha (viz Adresář města Pardubic spolu s průvodcem po městě a okolí, průvodce napsal František Karel Potěšil - učitel při škole obecné, vydal knihkupec Jan Liebich, Pardubice 1911, s. 251).

Sčítání lidu 15. 2. 1921: majitel domu (na Nádražní třídě) Čs. státní dráhy, dům je neobydlen a slouží jako "personální kuchyně"

Zdroj: Státní okresní archiv Pardubice; Okresní úřad Pardubice, (1793) 1850 - 1945 (1953) (NAD 1); ukl. j. 24; Pardubice: Zelené Předměstí čp. 201-270

Další informace z encyklopedie

Seznam archiválií (0):

Tento štítek neobsahuje žádné veřejné archiválie.

Copyright 1998-2025 © www.infoSystem.cz,
součást prezentačního a rezervačního systému Doménová koule ®
FOLKLORNÍ AKCE A FESTIVALY
TURISTIKA