PO RUSSKIPOLSKIFRANCAISDEUTSCHENGLISHČESKYBRNO A OKOLÍ HANÁ LITOVELSKÉ POMORAVÍ NÍZKÝ JESENÍK HRUBÝ JESENÍK ŠUMPERK OKRES JESENÍK HLAVNÍ STRANA OKRES PŘEROV OKRES PROSTĚJOV OKRES OLOMOUC ŠUMPERK OKRES JESENÍK ČESKÁ REPUBLIKA
Суббота 05.07.2025
VYHLEDÁVÁNÍ
  Vyhledávací centrum
Krajský REJSTŘÍK
ZÁKLADNÍ INFORMACE
  Olomoucký kraj
Zajímavosti kraje
Města a obce
Euroregiony
Mikroregiony a sdružení
Pohádkové regiony
Sdružení a spolky
AKTUALITY A AKCE
  Aktuality a zprávy
Kalendář akcí v kraji
Folklorní akce a festivaly
Turistické akce
Veletrhy a výstavy
Kongresy a konference
LÁZEŇSTVÍ
TURISTIKA A VOLNÝ ČAS
KULTURA, ZÁBAVA, SPORT
FOLKLÓR A TRADICE
PŘÍRODA A JEJÍ OCHRANA
UBYTOVÁNÍ A STRAVOVÁNÍ
  Autokemp, kemp, tábořiště
Hotely, motoresty
Penziony
Chaty a chalupy
Rekreační areály
Další ubytování
Restaurace
Příjemné posezení
Další stravování
Gastronomické speciality
OBCHOD A SLUZBY
  Služby motoristům
Služby
Obchod
Nákupní centra
PODPORA PODNIKÁNÍ
  Investiční příležitosti
Výstavy a výstaviště
Kongresová centra
Finanční sektor a pojištění
Nemovitosti k prodeji
Průmyslová výroba
Potravinářská výroba

Zelené Předměstí č. p. 217 (1921: dráhy)

Viz indikační skica stabilního katastru (1839)

Provoz na první české železniční trati Praha - Kolín - Česká Třebová - Olomouc byl zahájen 20. 8. 1845. Tehdy v 6 hodin vyjel vlak z Olomouce, na první pardubické vlakové nádraží (č. p. 205) první vlak dorazil v 11.30 hod. (viz parpedie.cz).

Protože kapacita tohoto nádraží nestačila, v rámci budování nové železniční trati Pardubice - Liberec (1855-1859) bylo v jeho sousedství postaveno druhé nádraží (č. p. 206, po modernizaci přidáno č. p. 2801 a přestavěné č. p. 205) a následně po sto letech i současné (třetí) nádraží (č. p. 217), jež je v provozu od 1. 5. 1958

Z toho vyplývá, že současné č. p. 217 nepatřilo v roce 1921 budově na místě dnešního nádraží, ale objektu s Nádražní restaurací v blízkosti druhého nádraží. Jako součást druhého modernizovaného nádraží bylo č. p. 217 zakresleno na Orientačním plánu města Pardubic (1933), kreslil V. Vetešník, Městská technická kancelář (viz SOkA Pardubice, sbírka map a plánů sign. III/13). Lokalita nádraží je zobrazena na leteckém snímku k 1. 7. 1937.

V roce 1911: majitel domu v Nádražní ulici C. k. rak. st. dráha (viz Adresář města Pardubic spolu s průvodcem po městě a okolí, průvodce napsal František Karel Potěšil - učitel při škole obecné, vydal knihkupec Jan Liebich, Pardubice 1911, s. 252).

Sčítání lidu 15. 2. 1921: majitel domu (v Nádražní ulici) Čs. státní dráhy, 7 bytů (domácností), 30 přítomných osob

František Píšek (poštovní podúředník)

Jindřich Schneider (vrchní revident státních drah)

Anna Kosterková (železniční zřízenec)

Josef Trach (traťmistr)

Ing. Otokar Janků (rada státních drah a přednosta topírny)

Božena Slonková (vdova po Karlu Slonkovi, inspektorovi drah)

Albína Šmolíková (hostinská, majitelka Hotelu a nádražní restaurace)

Zdroj: Státní okresní archiv Pardubice; Okresní úřad Pardubice, (1793) 1850 - 1945 (1953) (NAD 1); ukl. j. 24; Pardubice: Zelené Předměstí čp. 201-270

Další informace z encyklopedie

Seznam archiválií (0):

Tento štítek neobsahuje žádné veřejné archiválie.

Copyright 1998-2025 © www.infoSystem.cz,
součást prezentačního a rezervačního systému Doménová koule ®
FOLKLORNÍ AKCE A FESTIVALY
TURISTIKA