PO RUSSKIPOLSKIFRANCAISDEUTSCHENGLISHČESKYBRNO A OKOLÍ HANÁ LITOVELSKÉ POMORAVÍ NÍZKÝ JESENÍK HRUBÝ JESENÍK ŠUMPERK OKRES JESENÍK HLAVNÍ STRANA OKRES PŘEROV OKRES PROSTĚJOV OKRES OLOMOUC ŠUMPERK OKRES JESENÍK ČESKÁ REPUBLIKA
Четверг 31.07.2025
VYHLEDÁVÁNÍ
  Vyhledávací centrum
Krajský REJSTŘÍK
ZÁKLADNÍ INFORMACE
  Olomoucký kraj
Zajímavosti kraje
Města a obce
Euroregiony
Mikroregiony a sdružení
Pohádkové regiony
Sdružení a spolky
AKTUALITY A AKCE
  Aktuality a zprávy
Kalendář akcí v kraji
Folklorní akce a festivaly
Turistické akce
Veletrhy a výstavy
Kongresy a konference
LÁZEŇSTVÍ
TURISTIKA A VOLNÝ ČAS
KULTURA, ZÁBAVA, SPORT
FOLKLÓR A TRADICE
PŘÍRODA A JEJÍ OCHRANA
UBYTOVÁNÍ A STRAVOVÁNÍ
  Autokemp, kemp, tábořiště
Hotely, motoresty
Penziony
Chaty a chalupy
Rekreační areály
Další ubytování
Restaurace
Příjemné posezení
Další stravování
Gastronomické speciality
OBCHOD A SLUZBY
  Služby motoristům
Služby
Obchod
Nákupní centra
PODPORA PODNIKÁNÍ
  Investiční příležitosti
Výstavy a výstaviště
Kongresová centra
Finanční sektor a pojištění
Nemovitosti k prodeji
Průmyslová výroba
Potravinářská výroba

Zastavení č. 12 - Horní Kamenárka - společné s NS Kopřivnice [ Доска для информации ]

Zastavení č. 12 - Horní Kamenárka (450 m n. m.)
(společné zastavení s kopřivnickou větví LNS)

V Kamenárce se začal vápenec lámat již ve středověku. Vápno se z něj pálívalo v polních pecích přímo na místě těžby. V polovině 19. století byla vybudována kolejnicová dráha, po níž se vytěžený vápenec samospádem dopravoval do pecí, které byly situovány v místě dnešního štramberského nádraží. Po zahájení těžby vápence na svazích vrchu Kotouče bratry Guttmannovými v r. 1880 a napojení Štramberku na železnici do Studénky o rok později začala těžba vápence v horní i dolní Kamenárce upadat. Ještě teď však jsou v terénu zřejmé základy této samospádné kolejnicové dráhy od dolní Kamenárky směrem k nádraží.

V opuštěném stěnovém lomu v horní Kamenárce jsou velmi pěkně odkryty blokové akumulace štramberských vápenců (spodní křída těšínsko-hradišťského souvrství bašského vývoje slezské jednotky).

Skalní vegetace svislých vápencových stěn je ovlivněna nálety dřevin i synan-tropními rostlinami (tzn. vázanými na činnost člověka), které pozměňují původní složení společenstev skalních štěrbin a primitivních půd. Nejlépe zachovalé lemy horních hran skalních útvarů provázejí některé druhy rozchodníků, lomikámenů a sleziníků. Z původních druhů rostlin se na navětralych skalkách vyskytují tařinka kališní, mochna jarní a osívka jarní. Vzácně zde ještě roste kostřava sivá, strdivka brvitá a tolice nejmenší. Z vysokobylinných rostlin se zde šíří nebezpečné agresivní synantropní rostliny, např. bělotrn kulatohlavy, hadinec obecny a bez chebdí, z lián pak plamének plotní.

Stříbrné jezírko uprostřed lomu je významnou lokalitou rozmnožování některych druhů obojživelníků. Jsou to zejména čolek obecný, rosnička zelená, skokan hnědy, ropucha zelená a užovka obojková. Na skalnatých výstupech, stěnách a lomovych etážích se vzácně vyskytují ještěrka obecná a ještěrka zední.

Jasoň červenooký (Parnassius apollo), původní štramberský motýl, hojně se vyskytující na slunečných vápencových svazích Kotouče, je vázán na skalní stepi s porosty rozchodníků bílého a velkého, živné rostliny pro larvy tohoto motýla. Dříve tady žila populace endemického poddruhu (tj. původní druh vyskytující se jen v určitém území), která však byla vyhubena likvidací rozsáhlých porostů skalních stepí těžbou vápence a nadměrnou sběratelskou vášnivé 30. letech minulého století. Tím přišla naše planeta nenávratně o poddruh pravděpodobně starší, než je historie lidského rodu. Jasoň červenooký je totiž považován za třetihorní relikt (tj. druh, který do dnešních dob přežil od třetihor). Opětovny vyskyt tohoto chráněného druhu ve Štramberku je výsledkem reintrodukce (znovuvysazení) motýla, prováděné v 80. letech minulého století odborníky a nadšenci Českého svazu ochránců přírody ve Štramberku. Projekt reintrodukce jasoně, ktery probíhal v národní přírodní památce Šipka a v Kamenárce a trval více než deset let, byl úspěšně ukončen v roce 1994.

Horní Kamenárka je také často a aktivně využívaným terénním pracovištěm praktické ekologické vychovy základní organizace ČSOP Apollo Štramberk.

Dříve, než budeme po trase stezky pokračovat k poslednímu zastavení u dolního vchodu do areálu botanické zahrady a arboreta, stojí za to důkladně pohlédnout přes skalní hranu do nitra Kamenárky a pak se ohlédnout přes jihovýchodní svahy Bílé hory ke Kopřivnici na přírodní památku Váňův kámen. K ní připomeneme aspoň tolik, že tento vápencový skalní útes, vyčnívající v širém poli na východním svahu Bílé hory, byl místními lidmi též nazýván "Čertovým kamenem" a byl opředen mnoha pověstmi o čertu, který na tomto místě upustil při letu z povětří kámen.

SOUVISEJÍCÍ ODKAZY

UMÍSTĚNÍ

DALŠÍ INFORMACE: http://www.Stramberk.cz

AKTUALIZACE: Ladislav Hollý (archívní záznam) org. 132, 28.01.2004 v 15:57 hodin
Copyright 1998-2025 © www.infoSystem.cz,
součást prezentačního a rezervačního systému Doménová koule ®
FOLKLORNÍ AKCE A FESTIVALY
TURISTIKA