PO RUSSKIPOLSKIFRANCAISDEUTSCHENGLISHČESKYBRNO A OKOLÍ HANÁ LITOVELSKÉ POMORAVÍ NÍZKÝ JESENÍK HRUBÝ JESENÍK ŠUMPERK OKRES JESENÍK HLAVNÍ STRANA OKRES PŘEROV OKRES PROSTĚJOV OKRES OLOMOUC ŠUMPERK OKRES JESENÍK ČESKÁ REPUBLIKA
Čtvrtek 28.03.2024
VYHLEDÁVÁNÍ
  Vyhledávací centrum
Krajský REJSTŘÍK
ZÁKLADNÍ INFORMACE
  Olomoucký kraj
Zajímavosti kraje
Města a obce
Euroregiony
Mikroregiony a sdružení
Pohádkové regiony
Sdružení a spolky
AKTUALITY A AKCE
  Aktuality a zprávy
Kalendář akcí v kraji
Folklorní akce a festivaly
Turistické akce
Veletrhy a výstavy
Kongresy a konference
LÁZEŇSTVÍ
TURISTIKA A VOLNÝ ČAS
KULTURA, ZÁBAVA, SPORT
FOLKLÓR A TRADICE
PŘÍRODA A JEJÍ OCHRANA
UBYTOVÁNÍ A STRAVOVÁNÍ
  Autokemp, kemp, tábořiště
Hotely, motoresty
Penziony
Chaty a chalupy
Rekreační areály
Další ubytování
Restaurace
Příjemné posezení
Další stravování
Gastronomické speciality
OBCHOD A SLUZBY
  Služby motoristům
Služby
Obchod
Nákupní centra
PODPORA PODNIKÁNÍ
  Investiční příležitosti
Výstavy a výstaviště
Kongresová centra
Finanční sektor a pojištění
Nemovitosti k prodeji
Průmyslová výroba
Potravinářská výroba

Krajkářství a vyšívání [ Lidová řemesla a výrobky ]

Výšivka v Čechách a na Moravě se rozvinula do obrovské bohatosti, především z hlediska množství vzorů a kompozic. Původ vyšívání je v praktické potřebě spojit dvě části tkaniny, olemovat kraje, zpevnit, zúžit část oděvu pomocí skladů či vrapů- záhybů na látce, které tvoří ozdobu na krojích.

Má však i další funkce, magickou, ochrannou, estetickou. Některé motivy vyjadřovaly symboly ochrany, štěstí, plodnosti, lásky.

Výšivky měly dvojí základní využití. Objevovaly se na krojích mužských i ženských. Vyšívaly se pleny, košile, šátky na hlavu, živůtky, kabátky, zástěry, sukně, stuhy do vlasů, čepce, obuv i kožichy.

Do druhé skupiny lze zařadit interiérové a zvykoslovné textilie. Na Moravě se výšivka udržela déle, hlavně na Slovácku. Uplatňovala se zde křížková výšivka, výšivka s prolamováním, předkreslená výšivka s rostlinnou, ale i se zvířecí tematikou.

Výšivka na Valašsku nebyla jednotného rázu. Na Vsetínsku převládala modrá geometrizovaná, na Valašskokloboucku krémová, žlutá a mladší bílá rožnovská. Ve druhé polovině 19. století převládla bílá výšivka s motivy voniček a pavoučků, lem byl ukončen buď barglováním, tj. vyšívanými zoubky, nebo byla k okraji přišita paličkovaná krajka. Z pozdějšího pohledu byla valašská výšivka často ztotožněna s jemnou výšivkovou krajkou z okolí Rožnova pod Radhoštěm, především ze Zubří.

Podél slovenských hranic od jižního Valašska směrem k Horňácku je rozšířena geometrická výšivka. Nejreprezentativnějším představitelem horňáckých výšivek byly šátky. U starších výšivek se používaly jako materiál hrubší příze a nekroucené hedvábí, u mladších hedvábí a kupované bavlnky. Dominantní barvou je krémová, vystupující samostatně nebo v kombinaci s jinými barvami, časté jsou modrá, černá a červená.

Plátěné součástky oděvů zdobily také krajky. Slovácké krajky se zhotovovaly nejčastěji z režné příze, surového hedvábí zvaného "šúšel", kopřivového hedvábí, ale také z barevné vlny. Pro Horňácko byla typická bílá krajka s černým konturováním vzoru.

UMÍSTĚNÍ


AKTUALIZACE: uživatel č. 705 org. 56, 11.05.2004 v 10:59 hodin
Copyright 1998-2024 © www.infoSystem.cz,
součást prezentačního a rezervačního systému Doménová koule ®
FOLKLORNÍ AKCE A FESTIVALY
TURISTIKA