Z roku 1257 je první písemná zpráva o Kaplici, která v té době patřila pod správu premonstrátského kláštera v Milevsku. (List papeže Alexandra II., udělující kostelu v Kaplici výsadu vydávání odpustků). Ve 13. století došlo k připojení Kaplice k panství pořešínskému. 6.12.1382 - Uvedeným dnem se tedy Kaplice stala městem s voleným rychtářem a konšely, konšelským soudem a právem. Podléhala apelačnímu soudu v Českých Budějovicích. Propůjčením městského práva byl dán základ pro lepší rozvoj obchodu a řemesel. Přesto Kaplice zůstala pod přímým vlivem pánů z Pořešína.

Roku 1387 potvrzuje Markvart z Pořešína Kaplici městské právo již samostatně.

Počátkem 15. století Kaplice během čtyř let dvakráte vyhořela. Při těchto požárech byly zničeny i listiny, udělující městské právo. Hrad Pořešín od roku 1406 do roku 1423 držel Hroch z Maršovic, poručník dětí pánů z Pořešína.

Roku 1504 byl v Kaplici zřízen první městský špitál, čili dům, ve kterém se pečovalo o staré, chudé a nemocné lidi. Podporovali jej bohatší měšťané i Petr Vok z Rožmberka.

Rok 1529 je opět významným rokem pro Kaplici, neboť město získalo od krále Ferdinanda I. další výsadu, a to právo konat ročně dva výroční trhy. Zároveň byla králem stvrzena i práva předcházející. Do této doby spadá i založení poštovní stanice v Kaplici.

Z roku 1530 je první písemný záznam o tom, že na trati Praha-Benátky byla vytvořena poštovní linka a jedna ze stanic byla v Kaplici. Spojení udržovali jízdní poslové, kteří ve stanicích měnili koně. Poštmistry se stávali proto měšťané, kteří pro takové účely měli vhodné prostory a potřebný počet koní. Z Kaplice proslul jako poštmistr jistý Schober, v jehož rodu tato funkce zůstala po několik generací.

1614 je první písemný záznam o kaplické škole. Není pochyb o tom, že tato zde byla již dříve.

V letech 1771 až 1775 se Kaplice proslavila v celém tehdejším rakouském státu svojí školou. Zasloužil se o to kaplický farář a pozdější děkan Ferdinand Kindermann. Zdejší, v té době zanedbanou, školu pozvedl brzy na vzorný ústav, který se stal příkladem v celém mocnářství. Kindermann sestavil nový učební plán, zavedl metodu "zaháňskou", vyučování rozšířil o výuku hudby, zpěvu, ručních prací, a zejména pokrokových metod práce v zemědělství. Vyučoval nové metody obdělávání půdy, sadařství, zahradnictví i včelařství, které později nazval "industrií". Majitelé panství vysílali do Kaplice své učitele "na zkušenou" a tito pak Kindermannovy metody šířili dále. Kindermann ve smyslu školského dvorního dekretu z roku 1770 vyučoval a zkušenosti předával jen německy, i když v Kaplici měl také jednu českou třídu. Prokázal bohatou činnost velkého školského reformátora, který svého vysokého vzdělání využil ve prospěch obecného lidu. V roce 1777 byl za zásluhy ve školství povýšen do šlechtického stavu (Ritter von Schulenstein). Zemřel v roce 1801 jako biskup litoměřický.

V roce 1918 po skončení první světové války se Kaplice stala součástí ČSR. Kapličtí občané, mezi nimiž převládala již německá národnost, odmítli uznat hranici nového čs. státu na hranici dřívějšího Království českého a chtěli připojit k Hornímu Rakousku. V Kaplici vznikl organizovaný ozbrojený odpor. Ten byl potlačen dne 3.12.1918 zásahem čs. vojska z Českých Budějovic a v Kaplici byla zřízena vojenská posádka.

1919 se Kaplice stala sídlem místních a okresních úřadů. Okres tvořily tři soudní okresy: Kaplice, Nové Hrady a Vyšší Brod. Přesto podle počtu obyvatel byla v nové správní soustavě vedena jako městys. V tomto roce byla také otevřena první česká škola (znovu po 300 letech) a město zlepšilo svůj vzhled i novou dlažbou, výstavbou několika domů a opravou starých.

1937 navštívil Kaplici tehdejší president ČSR dr. Edvard Beneš. Zástupci města mu poděkovali za státní příspěvek na vodovod a udělení statutu města.

1938 na základě mnichovské dohody se Kaplice stala součástí Německa a byla připojena k rakouské župě Oberdonau. České obyvatelstvo se muselo vystěhovat. Během druhé světové války padlo také mnoho mužů z Kaplice německé národnosti.

1945 byla Kaplice osvobozena spojeneckými vojsky. V městě zůstala posádka sovětské armády, armáda USA se stáhla do Omlenic na demarkační čáru. V Kaplici byl zřízen hrob a památník sovětských vojáků, kteří zemřeli ve zdejší vojenské nemocnici (budova české školy). Po odsunu Němců byla Kaplice dosídlena Čechy a Slováky. Stala se sídlem místních i okresních úřadů. Byla též obnovena posádka čs. vojska. V této době začíná také nová výstavba Kaplice.

V roce 1960 byl okres Kaplice zrušen. Počet obyvatel města se od roku 1860 až do roku 1945 takřka nezměnil. Pohyboval se kolem 2 300 obyvatel. (V roce 1922 zde bylo 2 258 obyvatel, z toho 2 004 národnosti německé a 254 národnosti české). Od roku 1945 se město rozrostlo na stav 6 500 obyvatel.

Od 1.1.1994 se od města Kaplice oddělila samostatná obec Střítež; zahrnující osady Kaplice-Nádraží, Střítež, Ráveň, Rejta a Malý a Velký Chuchelec.

DALŠÍ INFORMACE: http://kaplice.zde.cz