PO RUSSKIPOLSKIFRANCAISDEUTSCHENGLISHČESKYBRNO A OKOLÍ HANÁ LITOVELSKÉ POMORAVÍ NÍZKÝ JESENÍK HRUBÝ JESENÍK ŠUMPERK OKRES JESENÍK HLAVNÍ STRANA OKRES PŘEROV OKRES PROSTĚJOV OKRES OLOMOUC ŠUMPERK OKRES JESENÍK ČESKÁ REPUBLIKA
Среда 16.07.2025
VYHLEDÁVÁNÍ
  Vyhledávací centrum
Krajský REJSTŘÍK
ZÁKLADNÍ INFORMACE
  Olomoucký kraj
Zajímavosti kraje
Města a obce
Euroregiony
Mikroregiony a sdružení
Pohádkové regiony
Sdružení a spolky
AKTUALITY A AKCE
  Aktuality a zprávy
Kalendář akcí v kraji
Folklorní akce a festivaly
Turistické akce
Veletrhy a výstavy
Kongresy a konference
LÁZEŇSTVÍ
TURISTIKA A VOLNÝ ČAS
KULTURA, ZÁBAVA, SPORT
FOLKLÓR A TRADICE
PŘÍRODA A JEJÍ OCHRANA
UBYTOVÁNÍ A STRAVOVÁNÍ
  Autokemp, kemp, tábořiště
Hotely, motoresty
Penziony
Chaty a chalupy
Rekreační areály
Další ubytování
Restaurace
Příjemné posezení
Další stravování
Gastronomické speciality
OBCHOD A SLUZBY
  Služby motoristům
Služby
Obchod
Nákupní centra
PODPORA PODNIKÁNÍ
  Investiční příležitosti
Výstavy a výstaviště
Kongresová centra
Finanční sektor a pojištění
Nemovitosti k prodeji
Průmyslová výroba
Potravinářská výroba

Kostel sv. Michaela archanděla [ Костёл или собор ]

Lokace:
Kostel sv. Michaela archanděla stojí uprostřed náměstí a je tak již od 16. století přirozeným centrem obce Křemže.

Historie objektu:
Kostel byl pravděpodobně postaven již koncem 13. století. Z archivních dokumentů kláštera Zlatokorunského se dovídáme, že v roce 1351 zde působil plebán Theodoricus (farář Dětrich).
V době husitských válek se na Křemežsku ujalo také učení Husovo, protože Jan Smil z Křemže byl jeho horlivým stoupencem a je pravděpodobné, že také na faru byli dosazováni kněží podobojí.
Jako první katolický kněz se uvádí v roce 1568 farář Georgius (Jiří). Vystřídalo se zde několik kněží, až v roce 1596 povolal do Křemže kněze z krumlovské jezuitské koleje Jan Častolar, který byl regentem krumlovského panství.
V době pobělohorské bylo v Křemži časté střídání kněží a často byla Křemže pro nedostatek kněží v tehdejší době spravována okolními faráři. Náprava poměrů ve farnosti nastala, když v roce 1678 koupil Chlumeček klášter Zlatá Koruna, kterému tím také připadlo právo patronátní ke kostelu v Křemži a k dosazování kněží. Od té doby až do zrušení kláštera Josefem II. v roce 1785 zde působili cisterciáci.

Z pozdějších kněží je významný horažďovický rodák Antonín Matějovský, který zde působil od roku 1861 dlouhých 36 let a zasloužil se o založení a soustavné vedení farní kroniky. Zásluhu o postavení současného kostela má P. Tomáš Pfauser, který zde byl kaplanem v letech 1865-1872 a pak zde nastoupil jako farář od roku 1883 do roku 1899. Na křemežském hřbitově jsou pohřbeni ve společném hrobě P. Jakub Kocábek "poutník Jeruzalémský a Lurdský" a P. Josef Kníže, vzorný a všemi vážený kněz, pronásledovaný a vězněný komunistickým režimem. Za něho byla poprvé po desetiletích provedena oprava kostela, ve které pak pokračoval jeho nástupce P. František Hranáč.

Nejstarší část kostela je dnešní Sakristie - původní kaple pravděpodobně z konce 14. století, ke které byl v roce 1470 přistaven presbytář, dodnes zachovaný v původní gotické podobě. To bylo za pánů Dubenských z Chlumu, jak to dosvědčuje jejich rodový znak na svorníku žebrové klenby. K němu dal v roce 1557 Jan Častolar z Dlouhé Vsi, první z pánů Dubenských, přistavit chrámovou loď. Jeho nástupce Alexandr Častolar pořídil v letech 1609-1614 pro kostel nové oltáře a rovný táflovaný strop. Kostel měl dvě kamenné věže, na nichž byly zavěšeny tři velmi krásné zvony. Kolem kostela byl hřbitov, podle popisu z roku 1678 ohrazený vysokou zdí.

Prejzová kostelní krytina však za 100 let byla již tak chatrná, že krov i klenba trpěly, zvláště klenutí nad sakristií se nedalo víc opravit a muselo být sejmuto a nahrazeno novým.
Došlo tak k nenahraditelné škodě, neboť sakristie sama je vůbec původní kaplí. Svědčí o tom gotický portál, který je původním vchodem do kaple od západní strany (je zazděný v místech dnešního elektrického rozvaděče), zazděné konzole žeber v rozích sakristie a silné původní románské zdivo. V minulých generacích se také dlouho udržoval název "kaple" místo sakristie.

Chrámová loď byla dlouhá jen 14,52 m a široká 8,84 m, takže při vzrůstajícím počtu farníků nedostačovala a k částečnému rozšíření prostoru došlo v roce 1826 vnitřní úpravou a přístavbou komory za oltářem. Když ale v roce 1875 začal být strop chrámové lodi nebezpečný tak, že musel být podepřen, začalo jednání o postavení nového kostela.
Se stavbou bylo započato roku 1885 a nový kostel byl vysvěcen 23. října 1887.
Je ve slohu pseudogotickém, projektovaný schwarzenberským architektem. Chrámová loď, napojená na původní gotický a zachovalý presbytář má rozměry 21 x 14,25 m.

UMÍSTĚNÍ


AKTUALIZACE: uživatel č. 685 org. 2, 06.08.2004 v 13:23 hodin
Copyright 1998-2025 © www.infoSystem.cz,
součást prezentačního a rezervačního systému Doménová koule ®
FOLKLORNÍ AKCE A FESTIVALY
TURISTIKA