Horní tvrz [ Tvrz ]
Původ Horní tvrze se klade do druhé poloviny 13. století.
Jejím nejstarším známým držitelem byl Albert z Kestřan, připomínaný poprvé v roce 1315. Jeho synové Michal, Šimon a Bartoloměj se uvádějí v roce 1338.
Díl zemřelého Bartoloměje daroval pak (1360) král Karel IV. bratrům Buškovi, Ondřeji a Jakubovi ze Lhoty. O Ondřejovi jsou zmínky v letech 1370-1396.
Počínaje Arnoštem (1396-1404) nazývali se majitelé této tvrze Údražskými z Kestřan. Před rokem 1416 Arnošt z Kestřan prodal tvrz s dvorem, dílem vsi Kestřan a vesnicí Lhotou příbuznému Vaňkovi Koktanovi, od něhož pak získal tvrz v roce 1460 jeho synovec Bohuslav. Ten přikoupil kestřanskou Dolní tvrz v roce 1475 a vše prodali jeho synové Václav a Jiřík roku 1491 Jindřichu ze Švamberka, který si v následujícím roce vymohl u krále Vladislava II. osvobození Kestřan z manství. Po Jindřichovi ze Švamberka (+1523) dědil Kryštof ze Švamberka (+1534).
Když se v roce 1540 dělila jeho pozůstalost, získal Kestřany jeho syn Jindřich. Po jeho smrti (1574) připadl kestřanslry statek roku 1576 příbuznému Kryštofu Švamberkovi, a když tento v roce 1582 zemřel, zdědil Kestřany v roce 1584 Jan Vilém ze Švamberka z horské rodové vétve (+1590). Třebaže se jeho syn Jindřich Erenreich nepřipojil k odbojným stavům, byl mu kestřanský statek po bitvě u Záblatí (1619) císařskými vojáky vypleněn. Syn Jiřího Jan Vilém po dosažení plnoletosti převzal roku 1627 kestřanský statek, na němž žil se svou manželkou Johankou, rozenou Trčkovou z Lípy až do své smrti v roce 1651. Protože neměl mužské potomky, převzala statek, Horní tvrz s dvorem, Dolní tvrz a vesnice Kestřany, Lhotu, Sudoměř, Vítkov, Dobev, Nepodřice a Zátaví Janova dcera Františka Polyxena, provdaná Paarová.
Nejstarší částí tvrze je tzv. purkrabství v severní polovině nádvoří, které si dosud zachovalo v přízemí raně gotickou žebrovou klenbu a mladší gotické klenby a portály. Pravděpodobně již koncem 14. století bylo toto jádro sevřeno hradbou se dvěma hranolovými obytnými věžemi při jihozápadním nároží a na východní straně a s menší válcovou věží na severovýchodě.
Za Švamberků byl vystavěn vstupní pozdně gotický palácový trakt vložený před starší jižní hradbu. Součástí východního křídla paláce byla kaple sv. Maří Magdalény, klenutá sklipkovou klenbou.
Tvrz je obehnána příkopem původně napájeným vodou z blízkých rybníků. Dřevěný zdvihal most k bráně nahradil v 18. století dnešní kamenný.
Sál paláce získal v 16. století renesanční klenbu s bohatou freskovou výzdobou zjištěnou sondami.
