O vesnici Martinice nazývané Bílé Martinice je první zmínka v době předhusitské. Roku 1362 je připomínán Vok z Martinic. Roku 1414 - 1417 je to Aleš z Martinic, roku 1433 - 1438 to je Sára z Chřelovic (Křelovic) a roku 1440 - 1450 to byl Mikuláš Rubáš z Hrádku. Po něm byly též nazývány Rubášovy Martinice. Roku 1462 - 1486 připomínán byl Hynek z Chřelovic. Dvě místa, zvaná Na tvrzi - č.5 a č.8, byly přikoupeny k Onšovu. Před léty se na tvrzišti vybíral kámen.

V době stavovského povstání roku 1618 držel Martinice spolu s jiným rozsáhlým majetkem Mikuláš Beřkovský ze Šebířova. 20.června mu byl majetek zkonfiskován a pak jej zpět koupila jeho manželka. 20.července 1639 se dělily o dědictví její čtyři dcery. Františka Beřková obdržela: Horku, Buřenice, Babice, Martinice a Hroznětice, sídlem byla Horka. Z toho majetku bylo později připojeno k Onšovu: Horka, Martinice a Hroznětice. Roku 1761 kupuje značně prodlužený majetek onšovský, a tedy s ním i Martinice, pražský arcibiskup Jan Mořic hrabě Menderscheid z Plankenhaimu.

DALŠÍ INFORMACE: http://www.sweb.cz/obec.martinice/