Geologické poměry Rychlebských hor [ Geomorfologie ]
Geologické poměry Rychlebských hor
Pro region Rychlebských hor je charakteristická velká složitost geologické stavby s pestrým zastoupením hornin, a to jak vyvřelých, usazených, tak i přeměněných. Nejvýrazněji se do geologické historie oblasti zapsala horotvorná etapa variská, která trvala asi 70 milionů let od svrchního devonu do spodního permu. Pochází z ní do značné míry dnešní geologická stavba pohoří, proběhla v ní metamorfóza a vrásnění a vznikla většina vyvřelých hornin.
V období devonu probíhala v oblasti kromě mořské sedimentace také sopečná činnost.
Na konci karbonu utuhly v zemské kůře žuly a jim příbuzné horniny, které na začátku permu před 310-250 mil. lety přispěly k prohřátí okolních hornin a jejich následné metamorfóze. Souvisle vystupují tyto žuly a jim podobné horniny v oblasti žulovské pahorkatiny, kde tvoří žulovský pluton rozkládající se na ploše asi 150 km/2. Kromě žuly, která převládá, vyskytují se zde i granodiority, diority a tonality. Všechny tyto horniny se v kamenické praxi označují jako slezská žula - světlá a tmavá. V žule jsou na více místech "utopeny" větší či menší kry starších hornin, ruly a mramoru. Na styku mramoru se žhavým žulovým magmatem se vytvořily svérázné kontaktní jevy - horniny s granátem, epidotem, wollastonitem atd., vyhledávané sběrateli nerostů.
V mladších prvohorách a téměř po celé druhohory byla oblast souší a probíhalo zde intenzivní usazování sedimentů. V mladších třetihorách dochází již k nesouvislým záplavám, které přinášejí usazeniny ve formě jílů, písků a štěrků. Nejvýznamnější jsou miocení usazeniny na Javornicku, v okolí Bernartic a Uhelné, kde kromě žáruvzdorných jílů tvořily i dnes vytěženou lignitovou sloj.
Nejdůležitější geologickou událostí čtvrtohor bylo pevninské zalednění. Ledovec s centrem ve Skandinávii zasáhl asi před 300-250 000 lety až na Jesenicko a pokryl předpolí Rychlebských hor až do nadmořských výšek 400-540 m. Zanechal zde po sobě až 50 m mocné uloženiny, štěrkopísky z tavných vod a morény, tj. souvkové hlíny. V souvcích najdeme zvláště v okolí Javorníku, Vidnavy, Supíkovic a Písečné velmi pestré společenstvo hornin. Je mezi nimi mnoho skandinávsko-baltských žul, porfyrů, porfyritů, nejčastěji růžové, červeně až červenohnědě zbarvených, charakteristické jsou také šedé a černé pazourky s původem v oblasti Baltského moře.
