Historie zámku Jánský Vrch, jediného zpřístupněného památkového objektu jesenického okresu, započala snad již v 2. polovině 13.století, kdy byl postaven na strategicky výhodném místě nad javornickým sídlištěm hrad. Písemnou zmínkou je hrad Javorník poprvé zmiňován roku 1307, jako majetek svidnických knížat. Svidničtí hrad odstoupili roku 1348 vratislavskému biskupovi Přeclavovi z Pogarel. Od těch dob byl hrad i okolí, až na několik menších přestávek, součástí rozsáhlého území, které náleželo biskupství ve Vratislavi (polsky - Wroclaw, německy - Breslau).

V průběhu 15.století byl hrad značně poškozen. A to nejen husitskými válkami, ale především nešťastným zásahem samotného biskupství, které nechalo pobořit jeho obranný systém, aby se hrad nemohl stát oporou případného dalšího nepřítele. Velká obnova a přestavba objektu, která probíhala na konci 15.století, započala až za biskupa Jana Rotha. Pozdně gotická etapa výstavby byla ukončena roku 1509 Rothovým následovníkem - biskupem Janem Thurzou.

V průběhu těchto úprav byl také změněn název objektu na počest patrona vratislavských biskupů Jana Křtitele na Jánský Vrch. Kamenné reliéfní desky, dokládající tuto etapu vývoje stavby a její přejmenování, se dodnes nacházejí na zámeckých zdech. K definitivní přestavbě původního hradu, později sídla s pohodlnějším pozdně renesančním palácem na barokní zámek, došlo za episkopátu biskupa Filipa Gotharda Schaffgotsche (1716 - 1795). Na svém sídle se biskup obklopil mnohými významnými osobnostmi, především z oblasti hudby.

V roce 1769 povolal na svůj zámek hudebního skladatele, výborného houslistu a dirigenta Karla Ditterse z Dittersdorfu a Jánský Vrch se stal záhy střediskem hudebního života pro celé Slezsko. Ditters za téměř třicet let pobytu na Javorníku složil na čtyřicet komických oper, čímž se stal jedním ze zakladatelů německé komické opery. Po smrti biskupa Schaffgotsche se ujal úřadu biskup Josef Krystian Hohenlohe - Waldenburg - Bartenstein, kterého je potřeba zmínit především kvůli stavebním úpravám probíhajícím již zcela v duchu nového poslání zámku - na počátku 19. století bylo dokončeno letní sídlo.

Pozitivní role objektu jako centra vzdělanosti, kultury a humanismu na Jesenicku byla rozvíjena i v dalších létech. Například v letních měsících roku 1856 a 1857 se stal zámek svědkem dvou návštěv básníka Josefa von Eichendorffa, významného představitele německého romantismu. Na jeho počest je pojmenována kamenná vyhlídka před zámkem, odkud je velmi dobrý výhled do Polska, především na blízká jezera - Otmuchovské a Niské (Glebinowskie).

V roce 1959 byl zámek Jánský Vrch zapůjčen státu. K jeho plnému zestátnění mohlo dojít až po vzájemném vyrovnání polské a české katolické církve, tedy v roce 1984. Nyní je ve správě Státního památkového ústavu v Olomouci.

DALŠÍ INFORMACE: http://janskyvrch.wz.cz