Vznik Štěpánova [ История (архивный документ) ]
Pokud se chceme dozvědět něco o vzniku Štěpánova, musíme se přenést o několik století nazpět. Přesněji řečeno do doby, kdy v českých zemích vládl rod Přemyslovců.
V tomto období bylo zdejší široké okolí hustým pralesem, který od sebe rozděloval území Čech a území Moravy. Českými zeměmi tehdy vedlo mnoho obchodních cest, mnohdy i mezinárodního významu. Jednou z nejdůležitějších cest byla cesta Trstenická, někdy uváděná jako Měnínská či Hrutovská. Ta spojovala Prahu s Brnem. Cesta však v Brně neskončila a směřovala dál proti proudu řeky Svitavy k Poličce a Litomyšli. Právě v Poličce se s největší pravděpodobností k této Trstenické cestě připojovala méně důležitá cesta vedoucí údolím řeky Svratky, tudíž i územím budoucího Štěpánova.
Kolem obchodních cest nutně vznikaly hradiska, tvrze nebo první hrady, jako zdroje ochrany pro obchodníky. Jednou z takovýchto tvrzí byla i tvrz postavená u Olešničky (dnes je součástí Štěpánova). Na svoji dobu byla zřejmě rozlehlá, ale bohužel nezachovala se o ní žádná zmínka. Jediné, co se po ní uchovalo, je zbytek zdi na svahu skloněném k Vrtěžíři, několik starých střepů a válečnické šipky. Skalnatému výběžku, na kterém stávala, se dodnes říká Hradisko. Podle mnoha okolností je zřejmé, že v době kolonizace údolí řeky Svratky byla tvrz už rozbořena.
Význam stezky okolo Svratky vzrostl v souvislosti se vznikem klášterů v Doubravníku a v Předklášteří. Klášter Porta coeli založila královna Konstancie Uherská v roce 1234. Konec svého života trávila v něm, a tak poslové, kteří ji navštěvovali z Pražského hradu, za ní jezdili právě po stezce okolo Svratky.
Již zmíněná kolonizace zdejších lesů měla dvě centra. První bylo v okolí dnešního Žďáru nad Sázavou a druhé, o něco mladší, právě v naší oblasti. Šířila se k nám směrem od Doubravnického kláštera. O zdejší kolonizaci se zasloužil rod pánů z Medlova. Štěpán z Medlova provedl roku 1208 výměnu s biskupem Robertem, ve které získal dvě vsi, Doubravník a Drahník. Doubravnický klášter se tak stal církevním centrem nově osídlovaného kraje. K cirkevnímu cenru bylo ještě zapotřebí centrum správní a vojenské. Stal se jím hrad Kámen, později zvaný Zubštejn (dnes je z něho bohužel už jen zřícenina). Pomocí Zubštejna a dalších hradů (Pyšolec, Aueršperk) vedl kolonizaci Štěpán z Medlova. Hlavní vlna osídlování byla dokončena v první polovině 13. století. V té době byla pravděpodobně založena městečka Štěpánov, Jimramov a Bystřice. Štěpánov byl založen buď přímo Štěpánem z Medlova, nebo jeho stejnojmenným synem. Ve 13. a 14. století bylo jméno Štěpán u pánů z Medlova časté. Pravidlem u nich bylo, že nová ves dostala jméno po tom, kdo ji založil.
První písemná zpráva o Štěpánově pochází z listiny s datem 15. února 1285. V ní olomoucký biskup Détrich potvrzuje doubravnickému klášteu patronátní právo kostela v Olší, které klášteru věnoval Demeter z Bukového. Mezi duchovními obvodu klášterního panství je jmenován vedle Janka z Rozsoch a Bobroně z Bohdanovic také Heřman ze Štěpánova.
