Panský dvůr [ Народная архитектура ]
Název Panský dvůr se vžil pro bezděkovský velkostatek postavený ve 13. století. Původně stál hned nad strání Cherbark, ale po vpádu Švédů byl vypálen. Poté byl robotou znovu postaven - pískovec a kámen ze Rzu, vápno z Otovic, střecha byla pokryta dvojitým šindelem. Vlastníky byli Benediktýni a úředně spadal pod polický klášter. Náleželo k němu 540 korců polí a luk, kromě lesa. Od 19. století zde chovali 60 dojnic, 4 páry koní a 4 páry volů. Pracovní silou byli zdejší občané a deputátníci. Deputátníci bydleli ve velké světnici ve dvoře (Jiroutovi, Novákovi, Hornychovi, Škopovi a Vitvarovi). Vedle velké světnice byla menší - šafářova. Ke dvoru patřila také cihelna, kde se cihly vyráběly ručně.
V létě se pracovalo na polích a lukách, které sahaly od Petrovic a nádraží přes Kozínek až k Nízké Srbské. Ke dvoru patřil do konce 19. století také ovčín. Vyprodukované mléko se vozilo do Police, ale na začátku 20. století se mléko vyrábělo se ztrátou, která musela být hrazena ziskem z lesa. Proto se klášter rozhodl předat dvůr do pozemkové reformy a v roce 1923 nastala parcelace a prodej občanům obce. O pole byl velký zájem, o budovy nikoli - ty byly velké a potřebovaly rozsáhlou údržbu. Tak vzniklo v Bezděkově dalších 60 drobných zemědělců.
Kvůli potížím s vodou byl učiněn pokus a uprostřed dvora byla vykopána a vyzděna studna sahající až na k hladině řeky Metuje. Když byly dostavěna, voda se sice objevila, ale během tří dnů se ztratila, takže studna byla postupně zasypávána odpadem.
Po velkém požáru 1929 byl dvůr znovu postaven svépomocí i z prostředků z pojišťovny.
