Panský mlýn [ Mlýn vodní nebo větrný ]
Jednopatrová kamenná budova, jejíž největší část tvoří mlýnice v přízemí i v horním patře. Z mlýnice v přízemí vede vchod do pekárny a dvou přilehlých klenutých komor. V patře byl vlastní byt mlynářův o dvou místnostech a Šalanda, kde sedávali mleči. Mlýn vyženil roku 1773 děd Mančinky, starší kamarádky Baronky Panklové, mlynář Antonín Ruder. Pocházel ze Suchovršic u Úpice a vzal si za manželku Annu, jedinou dceru ratibořického mlynáře Josefa Hejny. Roku 1842 prodal jeho syn, pan otec z Babičky, mlýn náchodskému panství. V dalších letech vrchnost přistavěla ke mlýnu empírovou budovu, kde byla později zřízena úpravna a mandl.
Roku 1950 byl mlýn rekonstruován tak, aby odpovídal původnímu stavu. Bylo obnoveno dřevěné mlýnské kolo a doplněno zařízení mlýnice. Místnosti mlýna jsou vybaveny dobovým nábytkem a předměty podle náznakového vyprávění Boženy Němcové.
Pod lipami před mlýnem postavil mlynář Antonín Ruder s manželkou Annou 30. července 1796 pozdně barokní pískovcovou sochu Panny Marie.
