České Švýcarsko je tvořeno převážně pískovci, na kterých je půda velmi chudá pro růst rostlin. I přesto však v této oblasti najdeme celou řadu zajímavých druhů.

V hlubokých roklích a soutěskách a kaňonech dochází k ojedinělému jevu odborně nazývanému klimatická inverze - hromadění studeného vzduchu na dně roklí a velkému zahřívání na vrcholcích skal. Díky této klimatické inverzi můžeme v poměrně nízkých nadmořských výškách nalézt podhorské a horské druhy rostlin, jako je pamětnice prehistorických časů plavuň pučivá, červenoplodý čípek objímavý nebo žlutě kvetoucí violka dvoukvětá. Z říše stromů jsou pro tyto polohy charakteristickými zástupci smrk ztepilý a dnes již vzácná jedle bělokorá.

Na zastíněných stěnách skal a malých rašeliništích se skrývá před zraky návštěvníků symbol Českého Švýcarska rojovník bahenní. Stejně dobře se na těchto místech daří také klikvě bahenní, suchopýru pochvatému - typické rašeliništní rostlině s bílým chmýřím anebo velmi nenápadnému sedmikvítku evropskému. Suché vrcholky skal jsou pokryty keříčky vřesu, brusinky a především všem dobře známé borůvky. I ta nejnepřístupnější místa a vrcholky skal nejsou žádnou překážkou pro borovici lesní, která vzdoruje nepříznivým okolním podmínkám.

Vedle pískovců jsou pro oblast Českého Švýcarska typické čedičové vyvřeliny (Růžovský vrch), které prorazily starší vrstvu pískovců. Lepší půda na těchto horninách je zárukou výskytu bohatších rostlinných společenstev, jako jsou bučiny, kde se vyskytují např. lilie zlatohlávek, kyčelnice devítilistá, zvonek broskvoňolistý, nebo rozrazil horský.

Podél vodních toků (Kamenice, Křinice) je život bohatší nejen v živočišné říši, ale přibývá i spousta rostlin. Nechybí zde skvostný posel jara chráněná bledule jarní, kapradina s přiléhavým názvem pérovník pštrosí anebo další památka na dávnou minulost naší Země přeslička luční.

Mezi skvosty přírody Českého Švýcarska patří orchidea prstnatec májový dříve nazývaný vstavač májový, kterému se dobře daří na mokrých loukách, jež jsou pro jeho výskyt vyhlášeny za přírodní rezervace. Naopak velmi běžnou květinou oživující zeleň příhraničních lesů je léčivý náprstník červený, který zde sice není původní, ale bez jehož růžových trubkovitých květů si již nelze tento kraj představit.

Převládající vegetací v Českém Švýcarsku jsou lesy, jejichž skladba je značně pozměněná lidskou činností. Zatímco dnes je nejčastější dřevinou smrk ztepilý, v původních porostech převažovali borovice lesní, buk lesní a jedle bělokorá(dnes se vyskytuje jen ojediněle). Mezi dřevinami se vyskytují i zavlečené druhy, z nichž zejména borovice vejmutovka způsobuje značné škody na bylinném patru, a proto dochází k jejímu nahrazování původními druhy.

Skály a vlhké klima jsou jako stvořené pro mechy a lišejníky. Jen oko zkušeného znalce dokáže v zelených kobercích nejrůznějších odstínů rostoucích na skalách, pařezech nebo i jen tak na zemi rozeznat na stovku druhů mechů nejen rašeliníků, ale i řadu dalších např. ploník, bělomech apod. Mezi mechy je největší vzácností chudozubík Brownův, který v České republice najdeme jen právě v Českém Švýcarsku. Mezi lišejníky je to bezesporu děratka, která si z celého světa vybrala za svůj domov jen severní a Východní Čechy.

Na závěr už jen zmínka o kdysi slavné kapradině Českosaského Švýcarska. Na vlhkých skalních stěnách rostl blánatec kentský, který se běžně vyskytuje v Anglii či severozápadní Francii. Naneštěstí tento tajemný návštěvník ze západních krajin zřejmě z Českosaského Švýcarska vymizel, snad i díky vášnivým sběratelům, kteří si jej lisovali do herbáře. Nezbývá než doufat, že někde v nepřístupných skalních zákoutích přetrval až do dnešních dnů, kde čeká na své znovuobjevení.

DALŠÍ INFORMACE: http://www.ceskesvycarsko.cz