Historicky je Vintířov doložen poměrně pozdě, a to až v loketském urbáři hrabat Šliků z let 1523 až 1525. Tento mimořádně bohatý dokument k dějinám celého Loketska zachycuje Vintířov nejdříve k datu 1. listopadu 1523 již jako rozvinutou poddanskou ves v držení Sebastiána Thüssela z Daltitz, příslušníka rodu nižší šlechty sídlícího v Novém Sedle.

Zřejmě již do roku 1550, kdy se s Vintířovem v thüsselovském majetku nesetkáváme, přešli zdejší poddaní do přímé správy loketského panství, které získalo zprvu v roce 1562 do zástavy a posléze roku 1598 do neomezeného vlastnictví město Loket. Loketským měšťanům zkonfiskoval císař Ferdinand II. za jejich podíl na českém stavovském povstání roku 1621 rozsáhlý pozemkový majetek. Ten byl pak od roku 1623 z větší části rozprodán královskou komorou různým zájemcům.

Ves Vintířov koupila jako součást lipnického statku hned na počátku rozprodeje v roce 1623 Marie Magdaléna Hertelová z Leuttersdorfu. Na samém konci třicetileté války se kraj v okolí Lokte stal dějištěm přímých vojenských akcí, do nichž se rozhořelo obléhání hradu a města trvající od roku 1646 do roku 1648. Mezi nejtíže postižené v těchto válečných útrapách patřili i vintířovští poddaní.

Průlom do zemědělského charakteru obce způsobilo až intenzívní využívání bohatých ložisek nerostných surovin, kterými byly na území jejího okolí keramické hlíny a hnědé uhlí. Na základě patentu ze 7. září 1848 se i vintířovští poddaní zbavili za jisté vyrovnání všech feudálních břemen a stali se svobodnými občany, jejichž nemovité vlastnictví bylo uznáno za plnoprávné a neomezené. Ves Vintířov byla uvolněna z dosavadního správního svazku loketského městského panství. Podle zásad nové státní politické a soudní správy byla obec rovněž od tohoto roku začleněna do soudního okresu Loket, jenž se stal zprvu součástí politického okresu Karlovy Vary.

rámci dalších reorganizací politické správy byl Vintířov v období 1855 až 1868 v samostatném politickém okrese Loket, 1868 až 1913 patřil k politickému okresu Sokolov a od roku 1913 byl opět částí politického okresu Loket. Stálý trend růstu obce se soustředil zvláště do dvou období, a sice dvacetiletí před první světovou válkou a pak první Československé republiky. Změnila se zcela sociální skladba obyvatel, v níž převládlo dělnictvo zaměstnané v dolech, porcelánkách a ještě dalších průmyslových provozech v obci a okolí a rozšířila se i skupina řemeslných a obchodních živnostníků.

Ekonomický rozmach vytvořil v celé oblasti velké pracovní příležitosti, které sem přivedly nové obyvatelstvo. Zejména v době mezi dvěma světovými válkami byli to také první Češi, kteří se usídlili ve Vintířově. Do rozvíjejícího se života obce zasáhly těžce obě světové války, které doprovázely zásadní politické změny, hluboce se dotýkající jejích obyvatel. Po druhé světové válce zůstal na území obce v provozu ze staršího období pouze jediný výrobní podnik, a to těžba a plavení kaolínu v závodě Markéta. Od 26. listopadu 1971 byly sice k obci Vintířov připojeny lokality Lipnice a Dolní Rozmyšl, ale nedošlo tím k výraznějšímu a trvalejšímu zvýšení počtu obyvatel obce.
Revoluční změny, k nimž došlo na konci roku 1989, zahájily nové období společenského vývoje směřujícího k demokratickým a občanským hodnotám a principům. Podstatně se změnilo proti předchozímu období postavení obcí jako zdůrazňovanému základu uspořádání státu a jejich samosprávných orgánů.

Pamětihodnosti: Kaplička z roku 1906.

Popis znaku: V černo-stříbrně polceném štítě se zelenou patou hornická kladívka opačných barev.

DALŠÍ INFORMACE: http://www.vintirov.cz