PO RUSSKIPOLSKIFRANCAISDEUTSCHENGLISHČESKYBRNO A OKOLÍ HANÁ LITOVELSKÉ POMORAVÍ NÍZKÝ JESENÍK HRUBÝ JESENÍK ŠUMPERK OKRES JESENÍK HLAVNÍ STRANA OKRES PŘEROV OKRES PROSTĚJOV OKRES OLOMOUC ŠUMPERK OKRES JESENÍK ČESKÁ REPUBLIKA
Понедельник 14.07.2025
VYHLEDÁVÁNÍ
  Vyhledávací centrum
Krajský REJSTŘÍK
ZÁKLADNÍ INFORMACE
  Olomoucký kraj
Zajímavosti kraje
Města a obce
Euroregiony
Mikroregiony a sdružení
Pohádkové regiony
Sdružení a spolky
AKTUALITY A AKCE
  Aktuality a zprávy
Kalendář akcí v kraji
Folklorní akce a festivaly
Turistické akce
Veletrhy a výstavy
Kongresy a konference
LÁZEŇSTVÍ
TURISTIKA A VOLNÝ ČAS
KULTURA, ZÁBAVA, SPORT
FOLKLÓR A TRADICE
PŘÍRODA A JEJÍ OCHRANA
UBYTOVÁNÍ A STRAVOVÁNÍ
  Autokemp, kemp, tábořiště
Hotely, motoresty
Penziony
Chaty a chalupy
Rekreační areály
Další ubytování
Restaurace
Příjemné posezení
Další stravování
Gastronomické speciality
OBCHOD A SLUZBY
  Služby motoristům
Služby
Obchod
Nákupní centra
PODPORA PODNIKÁNÍ
  Investiční příležitosti
Výstavy a výstaviště
Kongresová centra
Finanční sektor a pojištění
Nemovitosti k prodeji
Průmyslová výroba
Potravinářská výroba

Etnografický subregion Doudlebsko [ Etnografický subregion ]

Zeměpisné vymezení
Kopcovitá horská krajina Doudlebska na severu hraničí s Českobudějovickem s oblastí Blat, na jihu vyplňuje cíp území končící Šumavou a hranicemi s Rakouskem a Německem.

Historicko-národopisné vymezení
Tradiční název oblasti je odvozen od starého slovanského kmene Doudlebů, kteří zde sídlili v dobách rané české historie. Pohorské Doudlebsko je nejjižnější český region kde se prolíná vliv české a německé kultury.

Společně s Chodskem patří k nejarchaičtějším krajům v Čechách po stránce nářečové, krojové i mnoha dalších.


Lidová architektura
Vesnice na Doudlebsku jsou dnes stavebně nové. Ze starých památek se v nich zachovaly jen velké svobodnické dvorce. Historické prameny dokládají existenci špýcharového domu s gotickými sedlovými nebo lomenými portály.


Doudlebské kroje
Doudlebský kroj je jednoduchý, téměř bez výšivek. Nosil se místy ještě ve 30. letech 20. století. Nejcennějšími částmi jsou svérázné, krásně barevně sladěné, pruhované, ručně tkané látky, z nichž se šily sukně "šerky" a zástěry. (Trvalo několik let, než si děvče vysloužilo na šerku). Délkou sukně sahaly původně nad kotníky, později do půli lýtek. Hlavu halily velké půlkové nebo dýnkové čepce z barevného nebo květovaného hedvábí při kraji zdobené krajkou.

Mužský oblek sestával z plátěné košile, krátkých kožených kalhot, kabátu. Vesta bývala považována za něco novějšího, městštějšího. Pýchou Doudlebanů byl široký opasek zdobený rozštěpeným pavím brkem.


Lidová hudba a tanec
Mnoho hudebních a tanečních rysů má společných s blízkým Prácheňskem. Pozůstatkem středověkých cechovních tanců nožířů, řezníků, kožešníků a bednářů jsou švertance nebo tanec debnárský . Ještě v 19. stol. se zde tančily točivé tance. Na tanečních muzikách na Budějovicku se do poloviny 19. století užíval malý cimbál , který hrával s dudami, houslemi a basou .



Zdroj:
Národopisné regiony Čech a Moravy

Texty:
Zuzana Gregorovičová
Zbyněk Žůrek

Fotografie:
Petr Dvořáček
Karel Šmirous
Zbyněk Žůrek

Hudební ukázky:
poskytlo Vydavatelství Gnosis
Vydavatelství Písnička

Videoukázky:
František Synek
Zbyněk Žůrek

Vydáno ve spolupráci s občanským sdružením Folklorum, provozovatelem serveru www.Folklorweb.cz

SOUVISEJÍCÍ ODKAZY

UMÍSTĚNÍ

DALŠÍ INFORMACE: http://www.Folklorweb.cz

AKTUALIZACE: uživatel č. 372 org. 24, 24.02.2005 v 13:26 hodin
Copyright 1998-2025 © www.infoSystem.cz,
součást prezentačního a rezervačního systému Doménová koule ®
FOLKLORNÍ AKCE A FESTIVALY
TURISTIKA