První zmínka z dostupných pramenů o Nasavrkách je z roku 1318, kdy bývaly sídlem vladyků Žehartů z Nasavrk. Král Karel IV. daroval toto zboží svému příteli Janu Očkovi z Vlašimě, olomouckému biskupu a v roce 1360 povýšil Nasavrky na městečko s právem týdenního trhu. Kolem roku 1600 nechal Václav Záruba z Hustířan zbourat nevyhovující tvrz a na jejím místě vystavěl nový moderní dvoupatrový zámek se dvěma věžičkami, zdobený psaníčkovými sgrafity. Svou výškou na kopci, nezastíněn stromovím, vévodil celému kraji. Před rokem 1839 byla vedle zámku postavena velká úřední budova, dnešní obecní úřad a menší budova, kde bylo později zřízeno vězení.

Dnes jsou v zámku výstavní prostory. V přízemí je obřadní síň obce, kterou zdobí velká socha známého českého sochaře Olbrama Zoubka. Probíhají zde slavnostní obřady (svatby, vítání občánků, vyřazování absolventů škol atd.). Pod zámkem jsou zasypaná sklepení s těžkým žalážem - temnicí. Podle pověsti sklepy s podzemní chodbou vedou ze zámku k torskám hradu Strádov ve Slavické oboře. Dnes je sklepení uzavřeno.

Kostel sv. Jiljí, výšková dominanta obce, postavený koncem 13. století v gotickém slohu, byl barokně přestavěn v 18. století. Počátkem 20. století se Nasavrky staly významným centrem severní části Železných hor a sídlem okresního hejtmanství. Po druhé světové válce byl ustaven Místní národní výbor Nasavrky. Spádovost okolních obcí je historickou i současnou skutečností. Obec má celkem 1419 obyvatel ve 467 domech. Mimo ně je zde 82 rekreačních chalup a 32 rekreačních chat.

Asi 3 km od Nasavrk v Hradišti u obce České Lhotice byly v minulosti odkryty zbytky prvního sídliště "městského typu" tzv. oppida, kde keltská kultura a hospodářství měly v období na přelomu 1. a 2. století před n. l. vysokou úroveň.

DALŠÍ INFORMACE: http://www.nasavrky.cz