Bez květů bez ozdob nechte nás spát dříve jen bolest jste dovedli dát. Jak květy jara jsme na něž mráz dých. Jsme strašnou obětí za cizí hřích.

Dvanáct mladých mužů z Martinic se nevrátilo z I. světové války. Občané najejich památku společným úsilím vybudovali památník. Na památník bylo vybráno na 7000 Kč za něž sochařský mistr Rajmer, rodák z Přílep, na návsi zhotovil památník a do bílého mramoru zasadil fotografii každého padlého z předválečné doby.

Pod pomníkem je naveženo pět fůr lomového kamene ze skaly Bilanské. Z lesů ho . dovezli zadarmo Fuksa Alois č. 43, Bakala Jaroslav č. 14, Bakala Josef č. 45 a Prášil František č. 6. Kámen bezplatně do základů uložili Tomaník František a Krejčí František. Celý pomník pak dovezl bezplatně Prášil František č. 6.

Dne 21.9.1921 bylo uspořádáno slavnostní odhalení památníku obětem války. Slavnostní řeč přednesl profesor Šulák z Holešova, rodák z Břestu. Odevzdal takto tento pomník ku ochraně všem občanům v Martinicích. U pomníku byla také sloužena polní mše a jakýsi neznámý kněz měl kázání.

2. července 1921 radnice rozhodla o sbírce na pomník padlých. Tuto sbírku zorganizovali martiničtí radní: pan Hanák František, Peška Karel, Prášil František ml.a Fuksa Alois.

V době II. světové války německé úřady nařídily odstranění všech symbolů, které připomínaly naší republiku. Tak byl odstraněn dobový státní znak na pomníku padlých, byl odstraněn verš z pomníku a současně také byla odstraněna lípa svobody.

Již v minulém období byla znovu vysazena u památníku lípa svobody, o kterou se postaral pan Vaňhara Josef, č. 40.
Obecní zastupitelstvo rozhodlo o znovuobnovení původního nápisu na památníku a současně i o znovuobnovení státního znaku. Práce na renovaci a opravě památníku provádí pan Dezidor Halmeš z Jankovic.

DALŠÍ INFORMACE: http://www.czobce.info/martinice/index.php