Na vyvýšenině nad Zákolanským potokem u Kovár stávalo původně hradiště založené za prvních Přemyslovců. Počátky osídlení Budče sahají až do pozdní doby bronzové a na počátek starší doby železné, kdy zde bylo sídliště lidu knovízské kultury (8. - 6. století před n. l.).

Kolem roku 800 n. l. přicházejí na Budeč první Slované. Archeologický průzkum odhalil slovanské hradiště s dvěma pásmy opevnění, jež sestávalo z kamenných zdí a dřevěné konstrukce. Byla zde prokázána nejstarší vrstva osídlení s nálezy hmotné kultury, dále vrstva se zahloubenými příbytky z 9. - 10. století a několik vrstev osídlení od konce 10. století do 12. - 13. století, a to jak dřevěné stavby, tak sruby na kamenných podezdívkách.

V 9. - 10. století bylo na Budči jedno z hlavních knížecích sídel Přemyslovců, v 1. třetině 10. století jedno z center rodícího se českého státu, písemně prvně doložené v 10. století. V dominantní poloze hradiště na náhorní plošině stál tehdy dvorec, patrně sídlo knížecího správce z 2. poloviny 10. století. Dvorec s komplexem dřevěných a kamenných budov byl hrazený palisádou, zanikl v 12. století. K dvorci pravděpodobně patřil kostel Panny Marie, tribunová podélná stavba s podkovovitou apsidou a čtvercovým přístavkem, patrně věží, z něhož zůstaly pouze základy. Dále tu stála rotunda sv. Petra, založená knížetem Spytihněvem I. po roce 895. Rotunda je nejstarší dosud stojící stavbou u nás. Podle svatováclavských legend se tu sv. Václav učil čtení a psaní v latině.

V 2. polovině 10. století, kdy Přemyslovci sídlili již trvale na Pražském hradě, Budeč i ostatní knížecí hrady ustoupily do pozadí. Poslední historická zpráva o Budči je ze 13. století, kdy ji královna Kunhuta darovala vyšehradské kapitule. Od 13. století plocha opuštěného hradiště s rozpadlými valy zarůstala vegetací a měnila se v pastviny.

Původní rotunda sv. Petra s apsidou dostala koncem 12. století věž. Rotunda byla ještě upravena v 60. letech 17. století. Nyní je zde kostel sv. Petra a Pavla. Podle archeologického průzkumu z 80. let 20. století (archeologie dr. Miloš Šolle, stavebně historický průzkum dr. Dobroslav Líbal) je zdivo rotundy od základu až po klenbu původní stavbou knížete Spytihněva I. z přelomu 9. a 10. století, tedy už od počátku byla zaklenuta. Doposud se vedou spory o tom, kdy byla ubourána původní apsida a postaven obdélný presbytář s čtvercovou sakristií. Dlouho se tradovalo, že při zmiňované barokní přestavbě, ale mohlo k tomu dojít už dříve. Vždyť už v renesanci v poslední čtvrtině 16. století totiž musel byt rozšířen průchod mezi lodí a kněžištěm (viz. kazatelna z roku 1585).

U hranolové věže jsou částečně dochována sdružená okénka. Presbytář je sklenut valenou klenbou s lunetami, loď kupolí, sakristie a podvěží jsou plochostropé. Hlavní oltář pochází z roku 1881, byl upraven roku 1929, namísto obrazu na něm byl umístěn gotický krucifix z konce 15. století. Po stranách stojí sochy sv. Petra a Pavla. Na zdi lodi jsou umístěny původní obrazy z bočních oltářů, sv. Václav a sv. Ludmila od F. Maška z roku 1827. Kamenná kazatelna je z roku 1585. Kolem kostela je hřbitov s barokní branou. Na hřbitově je pohřben významný pedagog 19. století Karel Slavoj Amerling (1807 - 1884) a historici V. Davídek a O. Urban.

Převažující sloh: Románský
Expozice: Prohlídka rotundy a základů býv. kostela P. Marie, prohlídka hřbitova, historie hradiště ve spojení se sv. Václavem.
Zajímavost: Na hřbitově je pohřben významný pedagog 19. století Karel Slavoj Amerling (1807 - 1884) a historici V. Davídek a O. Urban.
Současný stav: Výborný
Přístupný: Samostatně nebo s průvodcem

Otevřeno:
Květen - září každý první a poslední víkend v měsíci 9.00 - 16.00 hodin

Vstupné:
- dospělí 20,- Kč
- děti, studenti, důchodci, invalidé 10,- Kč
Fotografování: zdarma
Filmování: zdarma

Prohlídka: délka prohlídky 45 minut, max. počet osob 60.

Umístění: 11 km SV od Kladna. Rotunda je umístěna u bývalého slovanského hradiště na vrchu nad vsí Budeč.

DALŠÍ INFORMACE: http://www.pamatky.com/index.php?Pamatka=budec