PO RUSSKI POLSKI FRANCAIS DEUTSCH ENGLISH ČESKY HANÁ LITOVELSKÉ POMORAVÍ NÍZKÝ JESENÍK HRUBÝ JESENÍK ŠUMPERK OKRES JESENÍK HLAVNÍ STRANA OKRES PŘEROV OKRES PROSTĚJOV OKRES OLOMOUC ŠUMPERK OKRES JESENÍK ČESKÁ REPUBLIKA
Úterý 19.03.2019
VYHLEDÁVÁNÍ
  Vyhledávací centrum
Krajský REJSTŘÍK
ZÁKLADNÍ INFORMACE
  Olomoucký kraj
Zajímavosti kraje
Města a obce
Euroregiony
Mikroregiony a sdružení
Pohádkové regiony
Sdružení a spolky
AKTUALITY A AKCE
  Aktuality a zprávy
Kalendář akcí v kraji
Folklorní akce a festivaly
Turistické akce
Veletrhy a výstavy
Kongresy a konference
LÁZEŇSTVÍ
TURISTIKA A VOLNÝ ČAS
KULTURA, ZÁBAVA, SPORT
FOLKLÓR A TRADICE
PŘÍRODA A JEJÍ OCHRANA
UBYTOVÁNÍ A STRAVOVÁNÍ
  Autokemp, kemp, tábořiště
Hotely, motoresty
Penziony
Chaty a chalupy
Rekreační areály
Další ubytování
Restaurace
Příjemné posezení
Další stravování
Gastronomické speciality
OBCHOD A SLUZBY
  Služby motoristům
Služby
Obchod
Nákupní centra
PODPORA PODNIKÁNÍ
  Investiční příležitosti
Výstavy a výstaviště
Kongresová centra
Finanční sektor a pojištění
Nemovitosti k prodeji
Průmyslová výroba
Potravinářská výroba

Geomorfologické členění Hrubého Jeseníku

GEOMORFOLOGICKÉ ČLENĚNÍ HRUBÉHO JESENÍKU

Hrubý Jeseník je druhým nejvyšším pohořím v České vysočině a nejvyšším na Moravě. Je to tzv. kerné pohoří - tektonicky vyzdvižené kry omezené zlomy jsou zlomovými svahy odděleny od okolního nižšího terénu. Jeho nejvyšším bodem je vrchol Praděd (1.491,3 m n.m.) a tato hora je 5. nejvyšší v ČR. Celé pohoří má dvacet vrcholů vyšších než 1.300 m a 97 vyšších než 1.000 m. Jeho hlavní hřeben se táhne ze směru od severozápadu a pak se stáčí k jihu. Zvedá se nad osadou Ramzová a pokračuje k jihovýchodu přes Červenohorské sedlo (1.013 m) a dál až na horu Praděd. Odsud se stáčí k jihu až k sedlu Skřítek, kde končí. Celý hlavní hřeben tvoří hlavní evropského rozvodí Odra - Dunaj a tím i hranici dvou úmoří (Baltského a Černého moře).

Také po něm prochází historická hranice mezi Moravou a Slezskem. Celé pohoří je charakteristické velkou výškovou členitostí (nejvyšší v České Vysočině) a ostře zaříznutými údolími. Některá z těchto údolí byla tvarována čtvrtohorními horskými ledovci, které se zde vyskytovali v poslední době ledové: Velká kotlina, Malá kotlina, Sněžná kotlina a další.

Z geomorfologických tvarů jsou nejnápadnější často se vyskytující skalní útvary, kterých je zde několik tisíc. Nejvíce je skalních srubů (zvaných také mrazové sruby), které bývají více obnaženy ve směru po svahu, zatímco proti svahu jsou někdy méně patrné. Méně je ze všech stran obnažených skal - tórů, které jsou stejně jako skalní hradby nejčastěji na vrcholech kopců a horských hřbetů. Materiál skalních útvarů Hrubého Jeseníku není jednotvárný - utvářejí se prakticky ve všech horninách, které se zde vyskytují. V každé hornině mají charakteristické zvláštnosti, ovlivněné jejím složením a stavbou, odolností a zvrásněním.

Řada významných skalních útvarů je ve svorech. Jsou to např. skalní hradby na Vozkovi, Keprníku, skály na Červené hoře a Obří skály. Ve shodě se stavbou svoru je jejich obrys jakoby roztřepený a můžeme na nich pozorovat sekreční čočky křemene. Podobný ráz mají skály v rulách s výraznou břidličnatostí (Petrovy kameny). Jiné ruly, masívní a s nízkým, obsahem slíd vytvářejí spíše skalní sruby se suťovými poli, haldami a kamennými moři pod nimi. Ještě výraznější je tento typ zvětrávání v kvarcitech. Masívní bílé kvarcity budují od Ztracených skal po Vysokou holi několik zajímavých skalních útvarů se suťovými poli. Fylity a břidlice tvoří naopak málo sutě. Na skalách z nich složených můžeme často pozorovat zvrásnění. Svůj typický způsob rozpadu mají krystalické vápence - známé skalní útvary na Pasáku u Branné jsou tvořeny kalcitickým paraamfibolitem s pěkně vyvinutými škrapy, vytvářejícími pěkné žebrování.

Skalními tvary vytvořenými a stále přetvářenými tekoucí vodou, jsou vodopády a kaskády. V Jeseníkách nejsou vysoké vodopády, spíše soustavy nízkých vodopádů a kaskád. Takové jsou např. vodopády Bílé Opavy, Rešovské vodopády a Vysoký vodopád u Bělé pod Pradědem. Ve vrcholové části Hrubého Jeseníku se vyskytují ojedinělé periglaciální tvary, pozůstatky mrazového zvětrávání v extrémně drsných podmínkách ledových dob. Jsou to zejména kamenné polygony - mrazem tříděné půdy na Břidličné nebo na Velkém Máji. Dále pak drobné kopečky - thufury, vyvinuté nejtypičtěji na Keprníku. V ledových dobách byly i v Hrubém Jeseníku horské ledovce, ovšem jen menší - firnové, bez ledovcových splazů. Byly situovány na východních a severovýchodních svazích hlavního hřbetu, tam, kde se i dnes nejdéle na jaře udržuje sníh - ve Velkém a Malém Kotli, Sněžné Kotlině pod Červenou horou a v karu pod Keprníkem. Nejlépe vyvinutým ledovcovým karem je uzávěr údolí Moravice zvaný Velký Kotel. Z hlediska horopisného se Hrubý Jeseník dělí na Pradědskou, Keprnickou a Medvědskou hornatinu.


Jan Ondryáš

SOUVISEJÍCÍ ODKAZY

LOKALIZACE


Typ záznamu: Geomorfologie
AKTUALIZACE: Ladislav Hollý (archívní záznam) 56, 01.02.2005 v 17:55 hodin
Copyright 1998-2019 © www.infoSystem.cz,
součást prezentačního a rezervačního systému Doménová koule ®
FOLKLORNÍ AKCE A FESTIVALY
TURISTIKA