Výroba dlabaných nádob [ Lidová řemesla a výrobky ]
Popis technologie:
Štefan Kanaloš pracuje pouze s tradičními nástroji, mezi než patří zejména sekery, teslice, pořízy a různé tvary nožů. Část nářadí zdědil po otci, část si nechal zhotovit u kovářů. Nářadí udržuje v bezvadném stavu, sám říká, že správný nástroj je polovinou úspěchu, kvalitě nástrojů věnuje mimořádnou pozornost, některé tvary nožů si nechal dělat podle svých návrhů. Při práci nepoužívá, ani ke zpracování polotovarů, žádné stroje, sám tuto skutečnost často zdůrazňuje.
Pracuje nejčastěji s dřevem topolovým, osikovým, lipovým a z červené vrby. Výběr dřeva "na stojato" provádí sám, "v lese si musím vybrat správný strom, ve kterém musím vidět už to, co z něho udělám". Sám také kácí a odvětvuje, očištěné kmeny převáží do dílny. Základní tvar výrobku dává ještě před vyschnutím dřeva, pak nechá polotovar volně vysychat a na to provede závěrečnou úpravu. V porovnání s již zmiňovaným filmovým záznamem používá stejné postupy jako jeho otec.
Podle vlastních slov trvá doba od zhotovení polotovaru z mokrého dřeva do jeho konečné úpravy 2 až 3 týdny.
V dílně a také na veřejnosti zhotovuje následující výrobky: dřevěné lžíce, vařečky, naběračky, "bačovské naběračky děrované", necky, vahany, koryta, mísy kulaté. Pokud má dobré topolové dřevo umí vydlabat troky na paření prasete, velké vahany (délka 120 cm). V poslední době rozšířil sortiment o črpáky na žinčicu podle tradičních vzorů, solničky a formy na máslo, k jejichž výrobě však potřebuje jiný sortiment nástrojů. Na přání zákazníků zavedl do sortimentu také kuchyňská prkénka.
Základem jsou ale nádoby a předměty zhotovené z jednoho kusu technikou dlabání pomocí sekery a teslice, "klopačky" s obloukovým ostřím a "škroble" s kruhovým ostřím. Z připraveného špalku potřebné velikosti - podélně rozděleného "klátu", dá sekerou a teslicí předmětu základní tvar kruhový, plochý anebo oválný. Sekerou a teslicí dovede stejně jako jeho otec dát konečný tvar nejen robustním nádobám ( vahan, troky) ale také naběračce nebo lžíci.
Po té dokončí tvar nádoby včetně držadel (u mís a troků) pomocí různě tvarovaných nožů. Nožem také dokončí povrchovou úpravu a výzdobu držadla dřevěné lžíce. Povrch nádob a naběraček upraví a zahladí pořízem. Smirkový papír a prostředky k povrchové úpravě (vosk, lak) nepoužívá. Nádoby nesou na svém povrchu zřetelné stopy po opracování.
Opracovávané polotovary drží v ruce, stolici používá pouze výjimečně, před poškozením oděvu se chrání koženou zástěrou, někdy mívá, v případě poranění kožené chrániče na prsty. Při konečné úpravě pořízem používá pomocnou opěrnou desku.
Díky úzké vazbě na sortiment, který dělal pro ÚLUV, dodržuje tradiční tvarosloví předmětů, držadla náčiní zdobí mělkým vrubořezem tak jak mu to nůž dovolí. Škála výrobků, v poslední době rozšířená z podnětu poptávky o formy na máslo a črpáky, se udržuje v rodové tradici, předávané v mnoha generacích. Neprosazuje a také nedělá dekorativní, samoúčelné výrobky, zdůrazňuje, že výběrem dřeva a jeho povrchovou úpravou jsou určeny k běžnému použití.
Zájem o prezentaci řemesla na veřejnosti a zájem o výrobky jsou důvodem, proč se celý rok věnuje pouze této činnosti.
