VELIKONOCE NA VALAŠSKU Valašské muzeum v přírodě v Rožnově p. R.
VELKÝ PÁTEK je dnem přísného půstu a hlubokého smutku. Nevykonávaly se žádné zemědělské práce - nesmělo se hýbat zemí, do níž byl položen Kristus; z téhož důvodu také nepracovali hrnčíři. Byl to ale nejvhodnější den k hledání pokladů, země se prý sama otvírala. Domácnosti se připravovaly na svátky, na konec velkého půstu. V ten den se moc nejedlo, pekly se jidáše - pečivo z kynutého těsta tvarované do podoby zkrouceného provazu. Ráno ještě před východem slunce odcházely celé rodiny umýt se k tekoucí vodě, aby si všichni zachovali zdraví po celý rok.
BÍLÁ SOBOTA , nese svůj název od toho, že byla dnem bílení a velkého úklidu. Ráno se před kostelem světilo dřevo a oheň, jímž se pak zapálila velikonoční svíce - paškál. Z posvěceného dřeva se pak zhotovily doma křížky, které v neděli odpoledne zapichovali hospodáři do polí jako ochranu proti blesku a krupobití. Bílá sobota končila slavností Vzkříšení. Slavné "gloria" bylo doprovázeno radostným zvoněním kostelních zvonů, které zároveň oznamovalo konec půstu. Připravovaly se tradiční i obřadní pokrmy. V sobotu to byla tzv. velikonoční hlavička, pekly se také vdolky a mazance a velikonoční beránek.
VELIKONOČNÍ NEDĚLE - HOD BOŽÍ VELIKONOČNÍ - to byl veliký svátek, nepracovalo se, skončil půst a k obědu jako sváteční pokrm bývala kůzlečí, skopová, králičí nebo vepřová pečínka. V kostele se světívaly pokrmy - maso, vejce i pečivo. Věřilo se, že pokud posvěcené vajíčko sní společně celá rodina, bude po celý rok držet pohromadě. O dobré sváteční jídlo se starala hospodyně, ale mládež se už připravovala na šmigrust, kúpačku, buďačku či mrskačku.
O VELIKONOČNÍM PONDĚLÍ - ČERVENÉM PONDĚLÍ - přišla ke slovu bříza a její mladé pruty, z vrbových prutů splétali mládenci tatary a na horách dobře posloužil jalovec. K tomu patřilo také polévání děvčat vodou, která v tomto případě měla funkci nejen očistnou, ale také ozdravnou a magickou.Až v pozdější době bylo polévání vodou vystřídáno voňavkou. Děvčata prostřednictvím velikonočních vajíček, k jejichž malování a zdobení používala nejrůznější techniky, vyjadřovala svůj vztah ke šmigrustníkům. Význam měla nejen použitá barva, ale také způsob zdobení. Samozřejmě nejvýmluvnější byly veršíky.
Přijďte i Vy do Rožnova přivítat svátky jara! Pavlína Křenková, vedoucí propagačního oddělení VMP
