Základní údaje:
Zřízen 1. 1. 2000 s rozlohou bezmála 79 km² se rozprostírá na severu Ústeckého kraje a přiléhá ke státní hranici, kde na něj navazuje Národní park Saské Švýcarsko ( 93 km²), vyhlášený Národním Parkem již roku 1990. Ze severu, jihu a západu NP České Švýcarsko obepíná Chráněná krajinná oblast Labské pískovce. Na východě přiléhá k NP České Švýcarsko CHKO Lužické hory.

Geomorfologie, fauna a flora:
Celá oblast Českého a zároveň Saského Švýcarska tvoří jeden rozsáhlý geologicko-morfologický celek, který vykazuje určité specifické rysy. K těm patří zejména existence hlubokých soutěsek, protékaných vodními toky i mohutného kaňonu Labe, četných výrazných stolových hor na saské straně území a relativně velmi nízká nadmořská výška spodního patra pískovcové oblasti (Hřensko s kótou 117 m představuje nejnižší bod ČR). Mezi nejznámější místa patří Hřenské soutěsky, Mariina skála, Dolský mlýn a především Pravčická brána - tento dnešní symbol Národního parku České Švýcarsko vznikl boční erozí v úzkém pískovcovém ostrohu. Svými rozměry (výška 16 m, šířka téměř 27 m) se stal největší pískovcovou skalní bránou v Evropě. Tvářnost celému území NP České Švýcarsko dodávají skalní věže, ostrohy a pilíře, převisy a římsy. Při okrajích skalních stěn se vyskytují hřibovité útvary. Říše skal přitom není říší mrtvého kamene, ale hostí ty nejvzácnější živočichy i pozoruhodné rostliny. Po mnoha letech se do Českého Švýcarska vrátil sokol stěhovavý, svůj domov zde nachází i vzácný rys ostrovid či největší evropská sova výr velký.
V soutěskách potoků, říček a řek můžeme zaslechnout volání ledňáčka, objevit stopy vydry říční anebo zahlédnout siluetu pstruha potočního. Na svou pouť do Atlantského oceánu a zpět do vodních toků Českého Švýcarska se začal znovu díky úspěšné reintrodukci vydávat i losos obecný. Růžovský vrch se může pochlubit pralesními stanovišti a vzácnou flórou (kyčelnice devítilistá, kapradina laločnatá). Převládající vegetací v Českém Švýcarsku jsou, ale lesy, jenž pokrývají zhruba 2/3 rozlohy Národního Parku. Zatímco dnes je nejčastější dřevinou smrk ztepilý, v původních porostech převažovali borovice lesní, buk lesní a jedle bělokorá (dnes se vyskytuje jen ojediněle).

Kontakt: Správa NP České Švýcarsko
Pražská 52, 40746 Krásná Lípa
Tel.: +420 412 354 050
Fax: +420 412 354 055
e-mail: n.park@npcs.cz