PO RUSSKIPOLSKIFRANCAISDEUTSCHENGLISHČESKYBRNO A OKOLÍ HANÁ LITOVELSKÉ POMORAVÍ NÍZKÝ JESENÍK HRUBÝ JESENÍK ŠUMPERK OKRES JESENÍK HLAVNÍ STRANA OKRES PŘEROV OKRES PROSTĚJOV OKRES OLOMOUC ŠUMPERK OKRES JESENÍK ČESKÁ REPUBLIKA
Суббота 12.07.2025
VYHLEDÁVÁNÍ
  Vyhledávací centrum
Krajský REJSTŘÍK
ZÁKLADNÍ INFORMACE
  Olomoucký kraj
Zajímavosti kraje
Města a obce
Euroregiony
Mikroregiony a sdružení
Pohádkové regiony
Sdružení a spolky
AKTUALITY A AKCE
  Aktuality a zprávy
Kalendář akcí v kraji
Folklorní akce a festivaly
Turistické akce
Veletrhy a výstavy
Kongresy a konference
LÁZEŇSTVÍ
TURISTIKA A VOLNÝ ČAS
KULTURA, ZÁBAVA, SPORT
FOLKLÓR A TRADICE
PŘÍRODA A JEJÍ OCHRANA
UBYTOVÁNÍ A STRAVOVÁNÍ
  Autokemp, kemp, tábořiště
Hotely, motoresty
Penziony
Chaty a chalupy
Rekreační areály
Další ubytování
Restaurace
Příjemné posezení
Další stravování
Gastronomické speciality
OBCHOD A SLUZBY
  Služby motoristům
Služby
Obchod
Nákupní centra
PODPORA PODNIKÁNÍ
  Investiční příležitosti
Výstavy a výstaviště
Kongresová centra
Finanční sektor a pojištění
Nemovitosti k prodeji
Průmyslová výroba
Potravinářská výroba

Historie obce Věrovany [ История (архивный документ) ]

Obec má 421 čísel popiskných a celkem 1303 obyvatel. Skládá se za tří historických částí - Věrovan, Rakodav a Nenakonic. Na rozhraní druhého a třetího tisíciletí před našm letopočtem bylo v těsné blízkosti obce rozsáhlé sídliště lidu lužické kultury. Lokalita Hradoch patří mezi nejvýznamnější na střední Moravě a nese stopy mnoha kultur v rozpětí celého pravěkého období.

První historické zmínky o Věrovanech a Nenakonicích jsou v tzv. Zdikově listině z roku 1131. O Nenakonicích snad i z roku 1126. V 13. století máme historicky doložen rozvětvený rod vladyků z Rakodav.

Velmi cenným pramenem poznání starších dějin obce je gfruntovní kniha, jedna z nejstarších v našich zemích. Zápisy začínají v roce 1550 a jsou v ní zapsány nejen převody nemovitostí ale i různé zajímavosti ze života obce z 16. a počátku 17. století. na území obce existovaly i místní lázně. Píše o nich známý moravský balneolog Tomáš Jordán z Klausenburgu (1850) v Knize o vodách hojitelných neb teplicech moravských. Zanikly během 30.leté války a již se je nepodařilo obnovit.

V době 30. leté války postihla obec katastrofa. Více než 2/3 domů bylo zničeno a z té doby jsou též stále objevované zbytky a to ručně a barevně malovanou z roku 1739, kterou vyhotovil architekt tovačovské vrchnosti Cyrrano z Boleshausu. Mapa má rozměry 2 m x 1,6 m. V Nenakonicích vznikl v roce 1727 Mariánský kult, který spolu s obrazem P. Marie byl přenesen do sousedního Dubu nad Moravou. Jeden z nejpozoruhodnějších dokumentů z historie Věrovan je obsáhlá stížnost Věrovanských na vrchnost v Tovačově z roku 1705. Jsou v ní zahrnuty všechny těžkosti poddaných z této doby. Vzácným dílem vesnického písemnictví je tzv. Škobrtalova kronika. Je to zápisník jednoho ze sousedů z rozpětí let 1770 až 1814. Dochoval se však jen opis a originál je mimo území republiky.

Mezi nejvýznamnější rodáky je nutno uvést Aloise Hlavinku, faráře v Kučerově, význačného organizátora v době národního obrození a autora Dějin světa. Rovněž tak profesora Tomáše Hudce, teologa a orientálního historika. Otakar Bystřina (vlastním jménem JUDr. Ferdinand Dostál) zůstal v povědomí Moravy jakou autor Hanácké legendy a spoluzakladatel Suchovské republiky. V novodobých dějinách obce i širšího regionu je nazapomenutelně zapsán plk. Jaroslav Himr, velitel 313. stíhací perutě čs. letectva za II. války v Anglii, který padl hrdinou smrtí v boji s fašistickou přesilou.

Vesnice má velkou kulturní a vlastivědnou tradici, která v 70. letech vyvrcholila velmi úspěšnou činností Vlastivědného kroužku Otakara Bystřiny, kterému předsedal regionální spisovatel a historik Bohumír Štéger z Tovačova, ale činnost zájmových pracovníků byla z politických důvodů zastavena. V 90. letech byla vytvořena redakční rada edice vlastivědných publikací s názvem Region Věrovany. Šéfredaktorem edice je starosta obce Josef Odstrčilík, zástupce Otakar Horáček a historickou část edice zpracovává historik PhDr. Gustav Vožda, bývalý ředitel Komenského muzea v Přerově, t.č. v důchodě. Edice již má 56 čísel zaměřených k historii obce a součástí každého čísla je i zpravodaj Na vědomost se dává, který poskytuje informace o současném dění v obci.

Schválení znaku a praporu obce Poslaneckou sněmovnou ČR bude mít velmi kladný ohlas mezi nejširší veřejností a zvýší pocit sounáležitosti s místy, které považují za domov.

UMÍSTĚNÍ


AKTUALIZACE: Markéta Mácová org. 56, 05.12.2002 v 14:15 hodin
Copyright 1998-2025 © www.infoSystem.cz,
součást prezentačního a rezervačního systému Doménová koule ®
FOLKLORNÍ AKCE A FESTIVALY
TURISTIKA