Hora Kotouč má prastarou poutní tradicí (starodávný zvyk chození s kříži na svátek Nanebevstoupení doložen k r. 1523), kterou po roce 1624 převzali jezuité. V roce 1647 za regenta Tamassiho byl na nejvyšším bodě Kotouče postaven dřevěný kříž s obrazem Krista. Ke kříži vedlo od úpatí 7 zastavení v podobě dřevěných křížů. Do roku 1660 byly na místě křížů postaveny zděné kapličky s obrazy křížové cesty. Na nižším vrcholku hory byla v roce 1647 postavena dřevěná kaple, zasvěcená svátku Nanebevstoupení Páně. Tehdy jezuité přejmenovali Kotouč na Horu Olivetskou (údolí na jihovýchod Josafatské údolí, potok, který jím protékal Cedron, vrch Kalvárie se 7 kříži a dvěma kaplemi, Boží hrob v jeskyni Čertova díra) a na jejím vrcholu postavili dva poutní kostely. Pro české poutníky větší zděný tzv. dolní kostel Tajemství Nanebevstoupení Páně v r. 1669 a na místě dřevěného kříže menší dřevěný tzv. horní kostel Povýšení svatého kříže v roce 1660 pro poutníky německé, který byl za regenta Bockha v roce 1688 přestavěn na zděný chrám. Na tomto nejvyšším místě jižní strany Kotouče (Panská vyhlídka 539 m n. m.) nalezl na konci 19. století K. J. Maška pozůstatky pohanské svatyně; ve středověku zde stál strážní hrádek). Jezuité rovněž postavili 14 kapliček křížové cesty vedoucí ze Štramberka přes Rybí do Starého Jičína (Kovářova a Kamenářská na Kotouči, Markova na Zauličí, Prorokova na Horní baště, Proskova u kostela sv. Kateřiny, 2 kaple v Rybí a další). V roce 1773 byl jezuitský řád zrušen. Procesí na Kotouči zanikla vydáním tolerančního patentu Josefa II. v roce 1781 a kostely byly uzavřeny 24. a 25. června 1786. Na jejich místě byl v letech 1786-1787 náhradou postaven dřevěný kříž, který byl však v r. 1821 stržen vichřicí a v r. 1823 nahrazen kamenným obeliskem. Ten 10. června 1833 zasáhl blesk. V r. 1884 byla proto postavena mohutnější kamenná mohyla s křížem, která byla v r. 1918 přemístěna nad jeskyni Šipka, kde stojí dosud.
