TOVAČOVSKÝ Arnošt Förchtgott (Bohaboj) [ Osobnost ]
Arnošt Förchtgott (Bohaboj) Tovačovský
Na místě, kde dnes stojí budova základní školy, stávala jednoposchoďová budova staré školy tovačovské. Na ní učil od roku 1810 až do roku 1860 Josef Förchtgott, nejprve jako učitel, později jako rektor. V této budově se narodil 28. prosince 1825 jeho syn Arnošt, pozdější hudební skla- datel a vynikající zpěvák. Sám se jako hudební skladatel psal Arnošt Bohaboj Tovačovský. Otec Josef F. byl také ředitelem kůru a varhaníkem.
Malý Arnošt již jako chlapec jevil velké nadání a lásku k hudbě, zamiloval si především hru na varhany. Tak se stalo, že dovedl v devíti letech při figurálních mších z listu hráti a otce zastupovati. Hrál na piano i na smyčcové nástroje. Zvláště milým byl mu zpěv. Měl krásný, zvučný hlas, proslul později mistrným zpěvem a výtečnými hudebními skladbami. Některé z nich zlidověly (např. známá Přijde, jaro, přijde) a zpívají se dodnes. Prvního vzdělání nabyl ve škole ve svém rodišti, gymnázium a universitu - právnická studia studoval v Olomouci. Všechen svůj volný čas věnoval hudbě. Ještě za studií byl zvolen sbormistrem "Hudební jednoty olomoucké". Přičinil se tak o věc tehdy v Olomouci neslýchanou - uvedení českého zpěvu na spolkové programy.
Roku 1851 odešel na právnickou fakultu do Vídně, ale již po druhém ročníku se rozhodl věnovat své síly plně hudbě. Stal se učitelem zpěvu v Schubertově vychovávacím ústavě. Dosáhl brzy zvučného jména jako učitel i jako pěvec s lahodným barytonem. Proslul zvláště interpretací balad. Může se říci, že neměl tehdy sobě rovného. Vídeňská kritika o něm tehdy psala: "Förchtgott jest jediný zpěvák naší doby, který dovede balady Löwovy správně přednášeti." V roce 1860 přijal místo profesora u sv. Anny a ve spolku pro pěstování církevní hudby. Koncerty, které pořádal, bývaly přeplněny, přední salony se ucházely o jeho přízeň. Byl vyznamenán pozváním od arcivévody Maxmiliána na zámek Miramare.