Základní údaje: Přírodní památku Jarcovská kula tvoří významný geomorfologický útvar - pískovcový skalní výchoz na východně exponovaném údolním svahu nad levým břehem Vsetínské Bečvy. Nachází se v nadmořské výšce 415-430 m, asi 0,5 km jihozápadně od středu obce Jarcová v severovýchodním výběžku Hostýnských vrchů. Katastrální území Jarcová, okres Vsetín. Celková výměra přírodní památky je 0,10 ha. K zabezpečení přírodní památky před rušivými vlivy z okolí bylo zřízeno ochranné pásmo, které je tvořeno pásem širokým 30 m podél celého obvodu přírodní památky o celkové rozloze 0,7 ha.

Vyhlášení: Nařízení č. 15/1999 Okresního úřadu Vsetín ze dne 19. května 1999 o vyhlášení přírodní památky "Jarcovská kula” v k. ú. Jarcová a jejího ochranného pásma.

Motiv ochrany: Význačná dominanta okolního terénu, pískovcový skalní útvar (skalní věž) o výšce 8 m a další drobné výchozy v okolí, včetně stanoviště s ojedinělým výhledem do okolní krajiny.

Geologie: Geologický podklad je tvořen ráztockými vrstvami (svrchní křída, spodní paleocén) soláňského souvrství račanské jednotky magurského flyše. Izolovaná skála o výšce 8 m je tvořena hrubozrnným pískovcem a drobnozrnným slepencem, je částečně odtěžená. Celý výchoz výrazně ční nad své okolí a je výrazně modelován selektivním zvětráváním a odnosem podél vrstev a pseudovrstev. V hrubozrnném pískovci jsou vyvinuty skalní útvary jako voštiny a skalní výklenky. Půdním typem je zde kambizem typická.

Botanika: Podrobný botanický průzkum dosud nebyl prováděn. V okolí Jarcovské kuly roste v bylinném patře několik běžných druhů, vyskytují se zde např. jestřábník zední (Hieracium murorum), starček vejčitý (Senecio ovatus), kakost smrdutý (Geranium robertianum), z travin pšeníčko rozkladité (Milium effusum) aj.

Zoologie: Zoologický průzkum dosud nebyl prováděn, pro malou rozlohu chráněného území lze předpokládat větší druhové zastoupení pouze u bezobratlých, především hmyzu. Z ptáků se v okolí se vyskytuje káně lesní (Buteo buteo), krkavec velký (Corvus corax), v křovinatých stráních za Jarcovskou kulou a nad obcí Jarcová hnízdí několik párů ťuhýka obecného (Lanius collurio) a vzácná pěnice vlašská (Sylvia nisoria).

Lesnictví: V okolí se nacházejí převážně jehličnaté lesy s převažujícím smrkem ztepilým (Picea abies) a dalšími vtroušenými dřevinami, např. břízou bělokorou (Betula pendula), dubem letním (Quercus robur), borovicí lesní (Pinus sylvestris) a modřínem opadavým (Larix decidua). V budoucnu bude žádoucí podporovat větší zastoupení původní druhové skladby dřevin.

Hospodářské využívání, management: Okolní svahy byly v minulosti odlesněny a sloužily jako obecní pastviny. Jarcovská kula a její okolí je ohroženo zvýšeným turistickým ruchem, leží na frekventované turistické stezce vedoucí z nedalekého Valašského Meziříčí (4 km). Poškozují ji také horolezci, kteří ji používají jako cvičnou skálu. Podobně jako jiné snadno dostupné skalní útvary je ohrožována zakládáním ohňů a v poslední době i "sprejery”. V těsné blízkosti Jarcovské kuly se nachází informační tabule nově zřízené naučné stezky T. G. Masaryka se základními informacemi o přírodní památce (zastávka č. 9).

Historie: Podle pověsti zde měl skalisko upustit čert, když chtěl obrátit potok Senice v Lidečku. Nedaleko Jarcovské kuly se nacházala podobná osamělá skála, kterou však majitel pozemku nechal před více než sto padesáti lety rozstřílet. Pod Jarcovskou kulou býval také kamenolom, z jehož pískovce zdejší lidé zhotovovali kamenické výrobky.

DALŠÍ INFORMACE: http://nature.hyperlink.cz