Východní část obce Branka u Opavy (265 m n.m.) se rozkládá pod 50 m strmým svahem, v posledním půlstoletí hustě zarůstajícím smrčinami a křovisky. Výšina přechází v Branecký kopec (377 m n.m.), odkud je nádherný rozhled k severu, až daleko za Opavu do Polska. Proto na něm bylo již v minulosti vybudováno hradisko - sídlo lidu popelnicových polí a v 18. století šance, jednoduché zemní opevnění ze slezských válek.
Svah byl vlastně kamenolomem, a to prvním v okolí Hradce. Kámen se zde začal lámat po roce 1820, kdy získalo 18 rolníků a chalupníků, jejichž usedlosti a domky se nalézaly na úpatí skály, úřední ověření, že "kámen tmavěšedého až modročerného zabarvení je dostatečně pevný a může být dodáván na státní stavby".
Najatí lamači kámen připravovali a sedláci jej rozváželi do Opavy na stavby škol, nemocnice kláštera Řádu německých rytířů, silnic, mostů, železnic, regulaci řeky, na stavbu kasáren a cukrovaru. V roce 1887 se kámen vozil až do Pruska. Prodej kamene a jeho rozvoz zajišťoval majitelům jednotlivých úseků skály a potahů slušné zisky, také obecní pokladně přinášel lom nemalý užitek.
V roce 1887 se platilo za jeden "kostkový metr" 4 zlaté a 10 krejcarů, za jednospřežní fůru do Opavy 1 zl. a 50 krejcarů, za dvojspřežení dvojnásobek. Několik sedláků si stavělo nové, zděné domy, takže vesnice dříve převážně došková nabývala pěkného vzhledu. Jediným problémem při odvozu byla přeprava kamene přes řeku Moravici, protože se do roku 1883 jezdilo přes řeku brodem, což nebylo možné s plným nákladem.
Kusy nalámaného kamene se tedy jednotlivě po lávce přenášely na druhý břeh, tam byly opět naloženy do vozu a pokračovalo se v jízdě. Po léta podebíraná skalní stěna se 25. března 1895 v šířce 25 metrů utrhla a zřítila s velkým rachotem dolů. Množství kamene odhadli na 7 tisíc krychlových metrů. Sesunula se i část pole. V hlíně pak nalezli spoustu bronzových nástrojů, sekerky a dalších bronzových předmětů, jež odevzdali do českého gymnázia v Opavě. Vyhlídka Branecká skála je nálezy bronzových nástrojů známá jako sídlo lidu popelnicových polí.
