August Scholtis

* 7. srpna 1901 v Bolaticích
+ 26. dubna 1969 v Berl9n2

Významný německý spisovatel, dramatik a publicista,
narozen r. 1901 v Bolaticích,
zemřel r. 1969 v Berlíně.



Narodil se 7. srpna 1901 v Bolaticích v rodině Fritze Scholtise a Valesky Scholtisové (roz. Dudové). Jeho rodina patřila mezi prosté, ale vážené selské rodiny. Otec byl navíc včelař a pekař, a vynikal i jako vesnický muzikant. Po ukončení obecné školy se chtěl vyučit zedníkem, ale náhoda mu pomohla získal místo písaře v kanceláři Karla Maxe Lichnovského v Chuchelné. V blízkosti tohoto bývalého císařské velvyslance v Německu se naučil psát na stroji, německy, osvojil si politickou rozvážnost. Po připojení Bolatic k Československu pracoval jako úředník správy skladů zboží a městských zařízení. Tento velmi talentovaný samouk se stal jedním z nejlepších slezsko-německých spisovatelů. Ačkoli skoro celý život psal s hlubokou účastí, humorem a úctou hlavně o svém rodném kraji Hlučínsku a Ostravsku, zůstal u nás celkem neznámý.

Jeho spisovatelská dráha začala ve dvacátých letech, kdy začal poprvé psát do novin. Jeho skromná novinářská kariéra však brzy ztroskotala. V roce 1927 napsal první novelu, se kterou vyhrál první cenu v soutěži vratislavského rozhlasu. Novela se jmenovala "Posmrtná vzpomínka" (Nachruf) a rozehrála jako téma Bolatice - svět domova. Po tomto úspěchu toužil stát se velikým spisovatelem a po krátké zastávce v Praze, kde se kontaktoval s Karlem Čapkem, odešel do Berlína, který se mu stal domovem až do jeho smrti. August Scholtis v Berlíně působil jako učitel.

Po několikaletém strádání se mu podařilo v roce 1932 vydat román Východní vítr (Ostwind) s podtitulem Historie horolezecké katastrofy. V románu Scholtis poukazoval na vytlačování bohaté smíšené kultury jeho domova z německé, polské i české Ostravy. Hrdina autobiografického románu Kašpar Teofil Kaczmarek se všude stále znovu probíjí se svou selskou mazaností s drzou hrubostí i když přitom utrpí nejeden šrám. S nástupem Třetí říše přišel pro Scholtise zákaz psát, protože odmítl vstoupit do Říšské literární komory. Přesto se mu podařilo v letech 1935-1940 vydat čtyři romány "Baba a její děti", Letec (Jas), železárny (Das Eisenwerk), Moravská svatba (Die Mächriche Hochzeit), ve kterých se zabýval tématikou domova na východě. Česky vyšly v překladech Milana Rusinského dva Scholtisovy romány, z nichž je především známý vynikající a velmi dojemný román Baba a její děti (1935). Během 2. světové války působil v Pomocné požární ochraně, byl nasazen v Horním Slezsku a před koncem války byl převelen na západ, kde se dostal do amerického zajetí. Na sklonku roku 1945 se přihlásil menšími pracemi (Kouzelná hůl a Dezerce).
Na dlouhou dobu se pak odmlčel a živil se jako novinář. Stále však pracoval na svém "velkém" románě. V roce 1959 vyšla v Mnichově jeho autobiografie "Pán z Bolatic" (Ein Herr aus Bolatitz), ve které představuje nejen sám sebe, ale zároveň i kulturní krajinu jeho domoviny. Pod silným dojmem svého úspěchu cestoval v roce 1959 poprvé od roku 1945 do Československa a v roce 1961 do Polska. Ze svých cest napsal pozoruhodnou zprávu s názvem "Cesta do Polska" (Reise nach Polen), ve které vyjádřil svůj pesimismus k budoucímu vývoji v těchto zemích. Tato pragmatická kniha byla jeho posledním dílem které zveřejnil. Ke konci svého života se August Scholtis zajímal pouze o českou literaturu. Vydal ve svém překladu několik českých knih, např. Olbrachtův Golet v údolí a Havlovo drama Zahradní slavnost. Usiloval o vytvoření československo-německé společnosti. Jeho poslední román Knížecí koruna o životě na panství Lichnovských v Chuchelné a Hradci u Opavy, však zůstanou již jen torzem. Augustin Scholtis zemřel 26. dubna 1969 ve svém bytě v Berlíně na srdeční infarkt.

Na hodnotu jeho díla upozornil především ostravský spisovatel a překladatel Milan Rusinský, jež o něm napsal v r. 1969 český nekrológ.

Zájem o Scholtisův život a dílo opět v posledních letech roste, jak o tom svědčí například nové vydání první části Scholtisových dopisů pro berlínské nakladatelství.

Literatura:
Zdeněk Bár, Čeští spisovatelé z Hlučínska, Hlučín 1933
Materiály pana Udo Wanderburga

DALŠÍ INFORMACE: http://www.bolatice.cz