Z vyprávění se obchůzka koná na památku krále Baltazara, jenž přijel na bílém velbloudu do Betléma poklonit se Ježíškovi. Klibna (maska koně) tedy podle lidového výkladu značí velblouda. Během času se tento obyčej vyvinul v rozpustilou zábavu, při které nechybělo žertování, dobrá kořalička, ale ani vinšování k novému roku.

V pondělní podvečer se tedy sešli členové Kovářovanu, aby se připravili na obchůzku po vsi a opět po roce navštívili stavení a pokusili se klibnu prodat. Celý průvod se vydal zvesela za hudebního doprovodu dud do stavení, aby zde sedlák s kočím zkusili své štěstí při prodeji klibny.

Začalo tradiční vychvalování kobyly: "Tahleta kobyla je dobrá do tahu, je nenáročná na ustájení, není mlsná i hřebíky žere, takovou nikde nekoupíte". Hospodářům či hospodyním se kobyla nezdála a proto nastalo další nabízení a žertování. Všichni, které veselý průvod navštívil však o kobylu nejevili zájem a tak alespoň kořaličkou počastovali a na seno či oves nějakou zlatkou přispěli. Tak snad klibna najde svého kupce příště ...........