Folleto představí výjevy z hrozovské historie na velkých oslavách sedmistého výročí založení, které Hrozováci chystají na 5.. července. Šermíři a divadelníci diváky provedou osudy Hrozové od jejího založení až do šestnáctého století, kdy vzniklo umělecké dílo mimořádných kvalit, takzvaná hrozovská madona. Originál vyřezávané středověké madony z Hrozové je natolik cenný, že nesmí opustit klimatizované depozitáře a vitríny výstavních síní. Dnes je madona vystavena ve Slezském muzeu jako součást expozice 16. století.

Přesto se na oslavách Hrozovská madona objeví. "Původně jsme zvažovali, zda by se nedala vyrobit přesná kopie Hrozovská madony. Akademický sochař a restaurátor Jakub Gajda nám vysvětlil, že by bylo nutné odlít formu přímo z originální sochy. Hrozovská madona je ale natolik cenná, že nelze riskovat poškození její povrchové úpravy při odlévání. Proto jsme požádali albrechtického řezbáře Petra Chorovského, aby nám vyrobil novou dřevěnou madonu, která se stane novým symbolem a ochránkyní Hrozové. Pan Chorovský se středověkou madonou nechal jen velmi volně inspirovat," uvedla Dagmar Návratová ze sdružení Královský stolec, které sedmisté narozeniny Hrozové připravuje. Finančně se na pořízení nové madony podílí kromě Hrozováků obec Slezské Rudoltice a obecní úřad Rusín, pod který Hrozová spadá jako místní část.

Podle pověsti zaznamenané v hrozovské kronice se roku 1252 mezi Hrozovou a Rusínem utábořilo velké vojsko krále Přemysla Otakara II. Vydalo se na tažení proti Hlubčicím pod vedením pána z Fulštejna. Když se král Otakar II. vracel z trestné výpravy z Pruska domů, dal si najeden z kopců nad Rusínem přinést polní sedátko, aby mohl pozorovat okolí Hrozové. Od těch dob se místo nazývá Královský stolec - Kónigstuhl. Tato legenda se stala inspirací pro stejnojmenné vlastivědné, kulturní a okrašlovací sdružení Královský stolec, které bylo založeno v roce 2004. Ani tyto události kolem válečného tažení neunikly divadelnímu zpracování, které bude představeno na oslavách 700 let Hrozové.

Nejznámější pamětihodností Hrozové je kostel sv. Michaela Archanděla, o kterém existuje nejstarší písemná zmínka už v roce 1309, takže právem tedy může slavit sedmisté narozeniny společně s vesnicí. A v čem budou oslavy spočívat? Vyjdou speciální Hrozovské listy a propagační materiály o historii obce, budou představeny speciální pohlednice Hrozové s leteckými záběry, kůr a schodiště kostela se přejnění v galerii či muzeum. Své umění zde představí příznivci paličkované krajky i výtvarníci z Osoblažská, historické fotografie připomenou minulost regionu a své aktivity zde bude prezentovat také Královský stolec, například obnovené kříže u cest a u kostela. Vyhrávat bude dechovka, výletníky z okolí sem přivede turistický pochod Rudoltická stopa, pozváni jsou starostové z Osoblažská, a typ na návštěvu dostanou také výletníci cestující na úzkokolejce.

Nejzajímavější je, že takovou slávu připravuje obec, která dnes má pouhých sedmnáct (!) stálých obyvatel. Pro srovnání v roce 1834 měla Hrozová 436 obyvatel, v roce 1900 měla 348 obyvatel, a v roce 1945 245 obyvatel. Obec se vylidnila po odsunu německého obyvatelstva. Její noví osídlenci přišli ze všech koutů Československa a usadili se zde také Volynští Češi, kteří si právo na repatriaci z Ukrajiny museli vybojovat ve válce. Ještě v roce 1953 měla Hrozová 134 obyvatel, bylo zde pekařství, hospoda, potraviny i škola. Dnes sem kulturu a společenský život vracejí chalupáři. Mnozí z nich jsou potomky Hrozováků, kteří kdysi museli odejít za prací do větších měst. Všichni se navzájem znají, a tvoří svéráznou aktivní komunitu, která si s hrdostí připomíná 700 let Hrozové.

Krnovské noviny REGION
ze dne 16.června 2009