Lidem na Osoblažsku po staletí skýtalo obživu právě ovocnářství. Vysazovali zde odrůdy ideální pro zdejší klima, které mají vysoké výnosy, jsou odolné proti škůdcům a mají plody vhodné pro zpracování i skladování. Po válce z Osoblažska zmizely moštárny, sušárny ovoce i likérky. Odsun německých obyvatel způsobil, že na mnoha místech zmizely usedlosti i ploty zahrad a sadů. Celá desetiletí ležely ladem, až se propojily s okolní přírodou do jednoho celku. "Dlouho si nikdo neuvědomoval, že taková proměna kulturní krajiny na divočinu je v rámci hustě osídlené Evropy ojedinělý jev. Přestože bývalé sady a zahrady vytvořily zajímavý biotop, ve kterém se uchytily lilie a řada dalších rostlin i živočichů, dlouho ležely bez povšimnutí. Nezkoumali je botanici, biologové ani ekologové. Vlastně ani nemáme termín jak tyto celky nazvat. Jejich hodnoty jsme si uvědomili až v okamžiku, když jim hrozí zánik. Přichází podnikatelé, kteří v nich vidí jen zanedbanou půdu, levný pozemek a zdroj dotací," otevřel zahradní architekt Petr Ondruška diskusi nad projektem Ovoce k lidem, lidé do sadů.
Tento projekt nechala zpracovat Místní akční skupina (MAS) Rozvoj Krnovska.
"Na pultech obchodů nám leží jablka dovážená ze Španělska a Polska. Zavařeniny, marmelády a sirupy dělá už jen pár babiček ze setrvačnosti pro svá vnoučata. Ubývá také těch, kteří se o ovocné stromy dovedou postarat nebo dokonce poznat jejich odrůdy. Zájem o obor ovocnářství na zemědělských školách v Opavě a Městě Albrechticích dlouhodobě klesá. Chceme lidem ukázat, že ovocnářství v tomto regionu má dlouhou tradici a příhodné podmínky. Cílem projektu je zmapování a propagace starých místních odrůd ovoce a zachování unikátního genofondu tohoto regionu," představil projekt jeden ze zpracovatelů Radim Lokoč z firmy Ekotoxa.
Projekt, který má oslovit hlavně místní zahrádkáře, včelaře a různé spolky. Počítá se vzdělávacími kurzy o pěstování a zpracování ovoce, navrhuje založení sadu pro záchranu místního genofondu i propojení zajímavých sadů ovocnou stezkou pro cyklisty a turisty. Hodlá nabídnout propagaci místním pěstitelům ovoce i regionálním zpracovatelům, kteří z něj dělají marmelády, koláče, mošty nebo kalvádos a slivovici.
Formou webových stránek a brožur má projekt veřejnosti vzkázat, že téměř zapomenuté odrůdy jako sudetská reneta, panenské jablíčko, řehtáč soudkovitý, gráfštýnské červené nebo kožuchy jsou zase inn a cool. "Lidé znají z hypermarketů jen moderní odrůdy dovážených jablek, a proto se hlavně po nich ptají v zahradnictví, když si jdou koupit jabloň na svou zahradu. Většinou je ani nenapadne, že sedmdesátileté stromy, které rostou bez povšimnutí za vesnicí, jsou mimořádně zajímavá regionální odrůda, kterou na své zahradě nemá žádný zahradník široko daleko. Také obec, která se rozhodne zvelebit veřejné prostranství, dnes spíše sáhne po univerzálních tůjích a smrcích, než po odrůdách ovocných stromů, které jsou úzce svázány s historií jejich regionu. Tento postoj můžeme změnit jen osvětou," uzavírá Radim Lokoč.

Moravskoslezský deník
Fidel Kuba
ze dne 2.prosince 2009

foto v galérii - text : JABLKA A OŘECHY z dávných sadů na Osoblažsku nesměly chybět na prezentaci projektu Ovoce k lidem, lidé do sadů. Projekt za tým zpracovatelů představil Radim Lokoč (vlevo). Protože se projekt týká hlavně Osoblažska, přišla o něm diskutovat také starostka Slezských Rudoltic Martina Jalamasová (uprostřed) a Dagmar Návratová ze sdružení Královský stolec (vpravo). Foto: Deník/Fidel Kuba