Na Smrtnou neděli 13. března se vysokým sněhem bělají všechny pláně kolem cest po celé naší zemi. Ukazuje se, že i přes vyšší březnový datum jaro ještě tak brzy nebude. Přesto kalendář lidových výročních zvyků ošidit nelze, a tak se na dohled dvou neděl i přes tento zimní nečas přiblížily letošní svátky velikonoční.
Ilustrační foto ze 13.března 2005. Další snímky naleznete níže v připojené fotogalerii.
"Vynášení Smrti patřilo mezi jarními obyčeji k nejzávažnějším", připomíná v zádveří vyškovského zámku při strojení slaměné figuríny Smrti vedoucí dětského souboru Klebetníček Marie Pachtová. "Je to prastarý zvyk, který byl v minulosti živě provozován nejen na vesnicích, ale také ve městech. Slaměná figura Smrti je symbolem zimy, nemoci, smrti a všeho, co mohlo člověku škodit. Proto musela být symbolicky zničena, přemožena," dodává houfu zvědavých dětí. Pozorně však poslouchají také všude kolem stojící dospělí.
Vynášení Smrti a chození s Létečkem je prastará dívčí koleda. Na Hané si děvčata zvolila poručnici, která společně s dalšími dvěma kamarádkami nesla v čele průvodu Smrt. Figura Smrti je zhotovena ze dvou překřížených dřevěných holí ovázaných slámou. Je oblečena do ženského kroje, její "hlava" ovázána lipským šátkem. K tomu M. Pachtová dětem sděluje: "Musíme Smrt na cestu z města pěkně vypravit. Krásně ji oblečeme, dáme jí korále z vyfouklých vajec, do pasu stuhy, na hlavu šátek. Na své poslední cestě musí být pěkně ustrojená." Z jejího vyprávění se děti také dozvěděly zásadu, že vše z čeho je figurína vyrobená a co ji zdobí, je z neživého materiálu, nic z toho již nemůže dát vzniknout novému životu - sláma je vymlácená a je bez klasů, korále jsou svázány z prázdných makovic nebo častěji z prázdných vyfouklých vajec, dříve se užívaly také prázdné černobílé ulity šneků.
Když je Smrt vystrojena poručnici ji zvedne nad hlavu a vyjde s ní na prostranství před vyškovský zámek. Vedle ní jdou děvčata, která drží stuhy ovázané kolem pasu Smrti. Ostatní děvčata, z nichž poslední nese kytici smrkového chvojí připevněného na holi a ozdobenou papírovými růžemi zvanou Májíček, i přítomní dospělí se dle přání hlavní organizátorky spořádaně seřadí do zástupu, a průvod může vyjít.
Smrt jede z města, potokem je cesta. Však my tó smrť sprovodíme, do potoka ju hodíme. Neseme smrtku z našeho města, povězte nám, povězte, kadyma je cesta.
