Obchůzka s klibnou a kozlíky se odehrála v prvním lednovém týdnu v Kovářově, večer před svátkem Tří králů, v podání členů Jihočeského folklorního souboru Kovářovan, kteří se snaží uchovat tento starobylý zvyk. Z vyprávění se obchůzka koná na památku krále Baltazara, jenž přijel na bílém velbloudu do Betléma poklonit se Ježíškovi. Klibna (maska koně) tedy podle lidového výkladu značí velblouda.

O tomto obyčeji se zmiňuje v knize Veselé chvilky v životě lidu českého Čeněk Zíbrt (1864 - 1932), český kulturní historik, jehož rodiště je nedaleko Kovářova v Kostelci nad Vltavou.

Z jeho knihy citujeme:
"Dobře se pamatuji, že za mého dětství v rodné vesnici na Táborsku (Kostelci nad Vltavou) chodívala chasa s klibnou. Pokud jsem se ptal těch, kdo si všímají prostonárodních zvyků, neví o chozením takovém nikdo. Zapisuji tedy zvyk, aby se nadobro neztratil. Nenadál jsem se, že moje zmínka zachrání starobylý obyčej nadobro před zapomenutím." (konec citace)

5. ledna se sešli členové Kovářovanu v klubovně na staré faře, aby se i letos připravili na obchůzku skotačivých kozlíků a klibny. Od 16 hodiny začalo oblékání do masek, zkoušelo se klapání okovaných čelistí kozlíků, ustrojovala klibna, kočí a sedlák se domlouvali, jak budou klibnu v jednotlivých staveních prodávat.

Významnost a jedinečnost tohoto zvyku podtrhuje i zájem České televize, která natáčela celou obchůzku pro její prezentaci v nově vzniklém Folklorním magazínu, jenž ukazuje tradice v nás a kolem nás.

Veselý průvod starobylých masek v každém stavení vlídně přijali, hospodář či hospodyně počastovali všechny dobrou kořaličkou, i na oves a seno přidali, ale klibnu ne a ne koupit. Chasa tedy ukončila celou obchůzku tradičně v místní hospodě, kde pan hostinský nebyl skoupý, koně koupil a podle zvyku porazil.

Na starobylou obchůzku s klibnou a kozlíky navázalo druhý den chození Tří králů, které v obci udržují samy děti. V chalupách zněla v podání králů Kašpara, Melichara a Baltazara koleda My tři králové jdeme k vám, štěstí zdraví vinšujem vám . . .